SvědectvíVšechny články

Svědectví bývalého astronauta Apolla 16 Charlese Duka: Přistání na Měsíci je nesrovnatelné s Ježíšem!

atronautPo 6 letech intenzivního výcviku a simulací pro let Apolla 16, páté lunární expedice s lidskou posádkou, jsem rozechvěle čekal, až budu konečně na cestě. My tři astronauti, John Young, Kenattinglya já, jsme byli připoutáni do sedadel a začali jsme odpočítávat poslední vteřiny…5, 4, 3, 2, 1, start!

A pak jsme vyrazili do atmosféry a nad její hranice – začalo jedenáct nejvíce vzrušujících dní mého života.

Pohled na Zemi byl pravděpodobně tím nejvelkolepějším pohledem, který se nám kdy naskytl.

Ze vzdálenosti 26 000 km vypadala naše Země jako nádherný šperk – modř oceánů, bělost sněhu a mraků a hněď pevnin. Ten malý křišťálový drahokam – naše Země, visel v černotě vesmíru.

V úžasu jsem se procházel po Měsíci – obdivem jsem ani nedýchal – v tom neuvěřitelně nehybném, krátery posetém, fascinujícím prostředí zbarveném různými odstíny šedi. Mé okolí vypadalo úplně stejně jako tehdy, když byl Měsíc vytvořen čistý, nezkažený, nedotčený. Byl jsem pyšný na to, že jsem jedním z mála lidí, kteří mohli něco takového prožít.

Stále nové horizonty

Celý život jsem se soustředil na úspěch. Poctivě jsem studoval a měl dobré známky. Farragutovu admirálskou školu v Petersburgu na Floridě jsem dokončil s nejvyšším oceněním a na Námořní akademii USA jsem získal titul bakaláře věd.

Chronická mořská nemoc mi ovšem nedovolila sloužit na moři, přešel jsem proto k letectvu a stal se zkušeným bojovým pilotem.

Protože mi vždy záleželo na úspěchu, chtěl jsem toho v letectvu dosáhnout stále více. Po třech letech služby v Německu jsem nastoupil na Massachussetský technologický institut v Bostonu, kde jsem získal magisterský titul v oboru letectví a astronautiky. V té době jsem se také seznámil s Dotty, která je dodnes mou manželkou.

Když jsem analyzoval své cíle v kariéře uvědomil jsem si, že musím pokračovat v leteckém výcviku. Proto jsem si podal žádost o přijetí do školy zkušebních pilotù na letecké základně Edwards v Kalifornii.

Jel jsem si pro problém

O dva roky později jsem si jednoho rána v Los Angeles Times přečetl inzerát, že NASA hledá nové astronauty.

Věděl jsem v tom příležitost postoupit po žebříčku kariéry, a tak jsem se přihlásil a v roce 1966 jsem byl vybrán do oddílu astronautů. Přestěhovali jsme se do Houstonu. Nová práce mi přinesla okamžitý úspěch: mé jméno se objevovalo v novinách, začal jsem dostávat pozvánky na prestižní večírky, byl jsem přijímán vyšší společností. Mé staré ego se stále více rozpínalo. Měl jsem rád toto nové zaměstnání a vše, co obnášelo.

Tvrdě jsem pracoval. Chtěl jsem dosáhnout maxima – letu na Měsíc. Následující roky znamenaly dlouhé hodiny v práci a nabitý společenský život.

Nicméně musím říci, že mé manželství začalo trpět. Pro tuto oblast života mi nezbývalo mnoho času ani zájmu. Svým způsobem jsem své manželství a péči o rodinu (měli jsme tenkrát už dva syny) předal Dotty a ona začala cítit tíhu a osamělost tohoto břemena.

Po letu Apolla 16 se naše manželství nezlepšilo a Dotty začala cítit deprese a dokonce pomýšlela i na sebevraždu. Naše manželství pro ni bylo na prvním místě v životě, a to se začalo rozpadat.

Po návratu z Měsíce jsem začal cítit frustraci a nudu. Práce pro mne byla v životě tím nejdůležitějším, a já jsem svého cíle – procházky po Měsíci – dosáhl. Ptal jsem se sám sebe: „Co budu dělat teď?

Rozhodl jsem se změnit povolání a začal jsem podnikat. Mým novým cílem teď bylo stát se úspěšným podnikatelem a vydělat milióny dolarů. Přestěhovali jsme se do New Braunfelsu v Texasu, kde jsem se úplně ponořil do svého nového zaměstnání a začal jsem opět pracovat dlouhé hodiny.

Ale o dva roky později jsem zjistil, že dělám něco, co nechci, i když po finanční stránce bylo mé nové zaměstnání velice úspěšné. Prodal jsem svůj podnik a začal hledat další podnikání, aniž bych si uvědomoval, že jsem ještě neobjevil kořeny svého problému.

Nelehké otázky

I když jsem při cestě na Měsíc ocitl „v nebi“, Boha jsem tam nenašel. Ale faktem je, že jsem ho nenašel ani v kostele. Byl jsem člověk, který chodil pravidelně v neděli do kostela, četl jsem Bibli, ale nevěřil jsem z ní jedinému slovu. A mé názory na Ježíše? Věděl jsem, že byl velkým učitelem, něco jako Buddha nebo Mohamed.

Když jsem odešel z NASA, všiml jsem si změny, která se udála s Dotty, a chtěl jsem vědět, co ji způsobilo. Řekla mi o tom, že Bůh vyslyšel její modlitby, a já jsem v jejím životě viděl pokoj, který předtím neměla. Začala mi milovat a přijímat jiným způsobem než dříve.

Asi měsíc po tom, co jsem prodal svůj podnik, mi Dotty požádala, abych s ní jel na dvoudenní biblické studium, které se mělo konat blízko našeho domova. Začali jsme 1. knihou Mojžíšovou a směřovali k poslední části Bible, ke Zjevení. Jak jsem tak seděl v pohodlném křesle se šálkem kávy v ruce a Biblí na klíně, spadly mi najednou z očí šupiny. Uvědomil jsem si, že Bůh miloval Charlieho Duka od okamžiku, kdy stvořil svět.

Pochopil jsem, že se člověk odvrátil od Boha, který mu však nepřestal opakovat: „Vrať se ke mně a budu tvým Bohem a požehnám ti.

Boží slovo neustále ukazovalo na Mesiáše – Ježíše, jako na jedinou cestu, která vede k záchraně ke spasení a k věčnému životu. Konečně jsem pochopil, co říká Janovo evangelium. „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bùh… a Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.“ Byla to pravda?

Náhle jsem si uvědomil, že stojím před nejdůležitější otázkou mého života. Cítil jsem, jak se mi Ježíš ptá: „Za koho mi pokládáš?“ Naskýtaly se dvě možné odpovědi, z nichž jsem si mohl vybrat: buď je Ježíš Syn Boží, nebo veliký lhář.

Když jsme se s Dotty vraceli domů, podíval jsem se na ni a řekl: „Miláčku, vůbec nepochybuji, že Ježíš Kristus je Syn Boží.“ A tak se Charlie Duke stal křesťanem.

S Ježíšem na Zemi

Nepocítil jsem nic jako raketový start do věčnosti, ale z Božího slova jsem věděl, že v okamžiku, kdy jsem začal Ježíši věřit, přišel do mého životě. Od té chvíle jsem rád četl Bibli. Začal jsem se modlit: „Pane, uč mě pravdě, která je zapsaná v Bibli.

Také jsem se modlil: „Pane, pomoz mi milovat mou ženu, chci být dobrým manželem a otcem.“ A on to udělal. Ježíš vložil do mého srdce lásku – svou lásku, abych mohl milovat Dotty. Ježíš uzdravil naše manželství. Dali jsme Ježíši první místo v životě, a čím blíže mu jsme, tím blíže máme i jeden k druhému.

Jak měsíce ubíhaly, plál jsem si Ježíše znát víc. Jednou v noci jsem se probudil a cítil jsem ve svém pokoji Ježíšovu mocnou přítomnost. Poklekl jsem a odevzdal mu celý svůj život. Nikdy předtím jsem nepoznal tak zajímavý život život naplněný láskou, pokojem, radostí a Boží mocí.

V roce 1972 jsem letěl lodí Apollo 16 vstříc fantastickému dobrodružství. Kdysi jsem říkával, že i kdybych žil deset tisíc let, nikdy už bych neprožil něco takového, jako byla procházka po Měsíci. Ale ani nadšení a uspokojení z pobytu na Měsíci se nemůže srovnávat se životem s Ježíšem, s životem, který nikdy neskončí, který potrvá věčně– se životem s Božím Synem.

Modlím se, abyste se ke mně na tuto cestu do věčnosti přidali, abyste požádali Ježíše, aby přišel do vašeho srdce a stal se vaším Spasitelem a Pánem vašeho života.


Převzato z: http://www.prazsky-zpravodaj.cz/technika/vesmir/charlie-duke-svedectvi/

Související články

Komentáře

  1. Tenhle článek musí být asi nějaká recese? „Vstoupil do NASA přes inzerát“ „Do oddílu kosmonautů?“. To je skoro jako do skauta nebo pionýra, ne? 😀 Pokud je tenhle člověk křesťan ( NASA se jen hemží zednáři), tak by nám mohl povědět, proč NASA neustále lže a vyrábí umělé fotky Země? Mám tyhle stránky rád, ale toto je pro mne naprostá minela..

    1. Zdravím,

      z naší pozice těžko rozsuzovat, kdo nebo jak podvrhává fotky. Ale i kdyby ano, jakým způsobem a jaké atributy tohoto svědectví to změní? Vždyť je jasné, že tenhle muž za fotkami stát nebude. Proč tedy minela?

      Spíše než minela je ukázkou, jak mocný je Bůh, který zachraňuje i lidi, kteří se zdají jako utopení ve ctižádosti a touze po bohatství či úspěchu. Tenhle muž mohl pochopit, že je hříšný jako každý čtenář jeho svědectví a že jeho jedinou záchranou je uvěřit v Ježíše Krista a vydat mu svůj život.

      … adekvátní reakcí je vzdát chválu Bohu a podrobit svůj život otázkám z tohoto soudku.

      Přeji Boží milost!

      1. Zdravím

        Podvody NASA jsou již odhalené, není to nic složitého. Navíc tenhle člověk evidentně lže už od samého začátku jeho příběhu. Nebo se vážně najde člověk, který věří, že NASA verbuje astronauty přes inzeráty v novinách? To nemyslíte vážně, že ne… 🙂

        Z mého pohledu Bůh zachraňuje lidi tím, že jim zjevuje Pravdu. Já jsem skutečně vděčný Bohu, že mi ji ukázal v podobě Bible a skutečné tváři našeho světa. Přečtěte si pozorně Bibli- Genesis a musí Vám být jasné, že model kulaté Země, která rotuje a řítí se nekonečným vesmírem je s ní jasně v rozporu. Žijeme v bludu, který nám připravili Boží nepřátelé a tímhle ho jen živíme.

        Bůh s Vámi

    2. Nechápu co tím myslíš umnělé fotky zemně proč?ty snad věříš na placatou zemi?Na to snad už nevěří nikdo kromně pár idiotů.ale jsou to idioti dneska rozumný člověk nemůže takové hovadině věřit každé i dítě ví že je zemně kulatá.

  2. Co řekl o víře Albert Einstein:
    „Víru chápu jako umělou pokoru před neskutečností a to mi
    připadá jako dobré místo pro mylné zrození všech Bohů co jich dnes kolem nás je – a ve které dobře placeným a stejně tak dobře živeným kazatelům příslušných církví většina lidí tak slepě věří.

    A co k tomu časopis METRO – Wayoming:
    Tahle zatvrzelá a většinou nebezpečně bojovná Boží víra je i příčinou většiny dneska vedených válek a vražd s milióny miliónů mrtvých. A to všechno ve jménu nikdy neexistujících Bohů!!!

    1. Einsten nebyl ateista – on balancoval mezi deismem (Bůh, který stvořil svět a jeho zákony, ale k lidem nemluví) a agnosticismem. Je mnoho citací, kdy jednoznačně mluví o Bohu jako stvořiteli našeho světa. (viz. http://godevidence.com/2010/08/quotes-about-god/)

      Ano – souhlasím, že institucionalizovaná katolická církev udělala v historii mnoho zla. A je naprosto logické, a já bych řekl i biblické, říct, že tam Bůh není. Totiž opravdové křesťanství nemůže vést k násilí, protože je to v přímém rozporu s učením Ježíše Krista. Ten učí přesný opak, a to, aby lidé nastavovali druhou tvář, aby prakticky milovali i své nepřátelé. Neboť tak se chová i Bůh.

      Ale pozastavil bych se nad vaším tvrzením, že Bůh neexistuje. Já říkám, že Bůh existuje, ale ateisté neexistují. Nechci tím říct, že neexistují lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou ateisté, ale nejsou jimi opravdu. Protože když člověk něčemu věří, tak podle toho i žije. A konzistentní ateismus vede jedině k nihilismu. Lidé ale takto nežijí. Identifikují dobro a zlo jako univerzální principy, ale ty mohou být univerzální jedině, pokud tu je univerzální standard dobra – a tím je Bůh. Lidé jsou Boží stvoření, které v sobě, i přes dopad hříchu, nesou obraz Boží a mají jeho zákon vepsán ve svém srdci, takže věří přirozeně, co je dobré, a co špatné. Stačí, když se stane nějaká hrozná událost, lidé okamžitě volají po spravedlnosti. Jak směšná je ale představa něčeho takového ve vesmíru, kde neexistuje Bůh, kde jsme jen prach, kde není spravedlnost a my jsme bezděčným produktem nicoty. Vy nežijete jako ateista, ale jako stvoření, které se narodilo do hříšného těla, které je v nepřátelství vůči Bohu. A proto potlačujete pravdu o Bohu, kterou každý zná – že je tu Stvořitel světa, že existuje něco nad námi. Toto je znalost každého člověka, dokud jí nezačne v nepravosti potlačovat. Taková znalost je ale málo.

      Bůh je Soudce a je Spravedlivý. On není spravedlivý podle nějakého zákona. On je zákon, tak jako je Král zákon, tak je i On zákon. A Bůh musí trestat vše, co je v rozporu s jeho přirozeností. Nejhorší poselství pro hříšného člověka je fakt, že Bůh je Dobrý, protože my nejsme a zasloužíme si trest a peklo. Bůh ale přišel v těle, ve svém Synu, v Ježíši Kristu, aby za nás žil dokonalý život a naplnil požadavky Božího zákona a sám se dobrovolně vydal a na kříž vynesl hříchy všech lidí, kteří v něj uvěří. To znamená, že ten trest, který si zasluhuji já, ten on snesl za mě na kříži. On se obětoval za hříchy každého, kdo v něho věří. Os svou krví ospravedlnil mnohé. On se stal hříchem, abychom se my mohli stát Boží spravedlností. On nás smířil s Bohem. On nás vykoupil od smrti, od pekla, od Božího hněvu, od hříchu a povolává lidi k pokání, aby se k němu otočili. Jestli se ptáte, zda existuje Bůh, pak se já ptám vás, proč ho nehledáte? Já ho hledal a trvalo to, ale našel jsem ho. A tím nemyslím nic prázdného, ale kompletní změnu života, pokoj v srdci a živý vztah s Bohem. Učiňte pokání nad svými hříchy, otočte se k jediné Cestě – Ke Kristu, vyznejte ho svým Pánem a proste ho o odpuštění, a aby vás zachránil a zapečetil svým Duchem. Protože jinak skončíte u Božího soudu, tak jako každý člověk vně Krista a budete spravedlivě souzen za své hříchy. Představte si jaké je to stát před svatým Bohem za to, že vaše jednání mu způsobilo nekonečnou újmu! Je hrozné ocitnou se jako hříšník v rukou živého Boha. Ale Bůh volá celý svět k pokání, aby se otočil k Jeho Synu, aby vás mohl přijmout do své rodiny. To je smysl života – poznávat Boha. Všechno ostatní je jen prach a hlína, pára, která tu je, a pak se vypaří. Naprostá ztráta času…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button