Ateismus prostě nefunguje aneb jak odzbrojit ateismus za pár vteřin

vymluvy

Často se setkáváme se s ateisty, kteří napadají tvrzení křesťanské víry a odvolávají se na „fakta“ a „vědecké důkazy“. Mnoho křesťanů má problémy na takové argumenty odpovídat. Problém je však zcela prostý: Ateismus jako světonázor nefunguje! Ukážeme si, že konzistentní ateismus vede jedině k nihilismu; světonázoru, který popírá možnost pravdivého poznání (radikální skepticismus) či existenci jakýchkoliv objektivních hodnot. V našem kontextu se zaměříme na možnost poznání pravdy.

Pro účel této krátké úvahy si nejprve definujme pár předpokladů:

  1. Když hovoříme o ateismu, hovoříme o světonázoru, který nějakou formou odmítá existenci Boha. 
  2. Jakákoliv forma odmítnutí Boha nutně definuje alternativní pozici bez existence Boha, která je stejně tak otevřená kritice jako pozitivní teistický světonázor. 

Tyto předpoklady je třeba jasně vyřknout, neboť mnoho ateistů má sklony vyhýbat se přijmutí jakékoliv pozice, aby nemohli být podrobeni stejné kritice jako jsou křesťané.

Co je to fakt

A tedy: Jakmile ateisté říkají, že se odvolávají na „fakta“ a „vědecké důkazy“, a teď vynechme další problém, že si vybírají pouze ta „fakta“, která jsou konzistentní s jejich světonázorem, a podívejme se na jádro argumentu.

Ateista totiž předpokládá, že v našem světě existují „fakta“. Ale co je to vlastně fakt? Slovník dictionary.com definuje význam slova fakt následovně:

„Něco, co skutečně existuje; realita; pravda“ (Dictionary.com)“

Když ateista požaduje fakta, stojí na předpokladu, že existuje objektivní realita, objektivní pravda, a že jsou poznatelné. Tyto tři předpoklady uvažuje ateista, jakmile požaduje důkazy. Nicméně se musíme ptát: Dovede tyto předpoklady obhájit v rámci svého světonázoru? Jinak řečeno: Existuje v rámci ateistického světonázoru objektivní realita, objektivní pravda, a jsou poznatelné?

Srovnání křesťanského a ateistického světonázoru

Křesťanský světonázor lze v tomto kontextu stručně shrnout následovně:

  1. Subjektivní realita je to, co my považujeme za realitu. 
  2. Objektivní realita je to, co Bůh stvořil, aby bylo. 
  3. Bůh zjevuje objektivní realitu.

Bůh existuje a stvořil vše, co je. Jedině Bůh je absolutní Standard jsoucna, jedině On definuje realitu. A jedině On jí zjevuje pravdivě.

Jako lidé konstantě pozorujeme svět a vnímáme realitu. Naše chápání objektivního světa je potom naší subjektivní realitou. Bůh ustanovil veškeré bytí (objektivní realitu) svým stvořitelským aktem, a proto je to pouze On, kdo jí správně definuje a pravdivě zjevuje.

Například: Bůh stvořil Slunce, a proto On jediný dovede vysvětlit jeho smysl a účel. Mé oko pozorujíc tento úchvatný Boží výtvor pak svým způsobem hledí i Božíma očima, neboť On se ve své prozřetelnosti díval dříve mýma očima, nežli já sám, neboť je stvořil.

Není to fascinující? Astronom Johannese Kepler říkal, že čte myšlenky po Bohu samotném. Bůh stvořil člověka, dle svého obrazu (Genesis 1:27), a dal mu rozum a schopnost poznat pravdu. A schopnost poznávat pravdu je vlastně, s nadsázkou řečeno, schopností hledět Božíma očima. Dívat se Jeho očima na skutečnou povahu světa. Vidět svět takový, jaký ho Bůh stvořil. Číst myšlenky po Bohu samotném!

Máme pak obecné zjevení ze stvoření (jenž jsme si víceméně právě popsali). A potom speciální zjevení z Božího Slova, které je neomylné a obsahuje informace, jenž bychom z pouhého bádání světa nemohli poznat. Existuje tedy subjektivní realita (naše interpretace vnějšího světa), objektivní realita (skutečná povaha světa ustanovená aktem Božího záměru ve stvoření) a Bůh zjevuje tuto realitu (v obecném i speciálním zjevení). Vše je konzistentní.

Jenže: Ateistický světonázor nepředpokládá existenci Boha. Co tedy zbývá?

  1. Subjektivní realita je to, co my považujeme za realitu. 
  2. Objektivní realita je to, co my považujeme za objektivní realitu.

Jak vidíme, v ateistickém světonázoru máme pouze jediný nástroj: Naše autonomní rozlišování. Objektivní realita je něco, co nemůžeme s jistotou poznat. Není zde rozdíl mezi objektivní a subjektivní realitou – obojí splývá. Ateisté nemohou s jistotou hovořit o skutečné objektivní realitě, kterou může zjevit pouze neomylný a vševědoucí Bůh, ale pouze o pravděpodobné – v závislosti na dostupných informacích.

Pravdivé tvrzení je takové tvrzení, které je pravdivé v aktuálním světě (či logicky konzistentní). Aby ateisté mohli něco prohlásit za pravdu, musí s jistotou vědět, že je to pravda v aktuálním světě. Jediný nástroj, který ovšem mají, je omezený a omylný lidský rozum. Kdykoliv hovoříme pouze o pravděpodobné pravdě, nehovoříme už o skutečné pravdě. Jde o pouhý teoretický koncept – potenciální realita, nikterak však aktuální! Lidé však podle takového standardu uvažování nežijí. Naše řeč takto nefunguje. Nemůže, protože předpokládá existenci Boha.

Není racionální hovořit o pravděpodobné pravdě, nemáme-li koncept absolutní a poznatelné pravdy. Není-li člověk Božím stvořením, které hledí na stvoření svrchovaného Boha, který nám dal schopnost poznat pravdu, není důvod důvěřovat subjektivním lidským závěrům. Zejména, vezmeme-li v potaz evoluční paradigma, kde je náš rozum produktem spontánních procesů, jenž nemají cíle ani východiska! O to více není racionální předpokládat spolehlivost našeho rozumového odvozování.

Ateistický světonázor vede k nekonečnému cyklickému bádání, které nikdy nemůže dojít konce a vygenerovat skutečně pravdivé tvrzení (skutečná fakta), a proto je nesmyslné, když ateisté požadují důkazy a fakta. Důkazy a fakta předpokládají existenci Boha, bez něj jsou totiž pouhými potencionálními pravdami; většinovým vědeckým konsenzem atd, a co je pouze potenciální pravda, není skutečná pravda.

Jak odzbrojit ateismus za pár vteřin? Jednoduše. Stačí ukázat, že popřením Boží existence se dostávají do patové pozice, která, ze svých vlastních sil, nedokáže obhájit ani validitu vyřčené otázky. Fakta, vědecké důkazy a pravda, jak jsme si ukázali, jsou v takovém světonázoru nepoznatelné. Jakmile ateisté prohlásí, že Bůh neexistuje, nechtěně napadají svou vlastní argumentaci. Neboť: Jestliže není Bůh, nejsou ani žádná skutečná objektivní fakta, jež Bůh ustanovil, a která také zjevuje. Zůstávají pouze subjektivní názory. A subjektivní názory nemají žádnou váhu! Takový světonázor vede jedině k nějaké formě nihilismu.

Když tedy ateisté požadují důkazy o existenci Boha, jednají jako by Bůh existoval a jako by pravda byla poznatelná. Nejednají jako opravdoví ateisté, ale jako lidé, co potlačují pravdu o svém Stvořiteli. Jako lidé, co poznali Boha, ale neoslavili ho jako Boha, „nýbrž upadli ve svých myšlenkách do marnosti a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě. Tvrdí, že jsou moudří, ale stali se blázny. “ (Římanům 1:21-22).

Všichni lidé vědí, že Bůh existuje

Jak naznačují předchozí verše z Římanům 1, všichni lidé ve skutečnosti někde hluboko vědí, že Bůh existuje. Avšak, díky přirozenému hříšnému stavu a nenávisti vůči Bohu (Římanům 1:28, Římanům 8:7…), tuto pravdu aktivně potlačují. Oni nechtějí důkazy, přestože to tvrdí, neboť i když jim člověk předloží racionální argumenty, vždy se je snaží zpochybnit. Přitom si však neuvědomují, že samotný koncept pravdy, její poznatelnost a jejich vědomý akt falzifikace, závisí celistvě na existenci Boha, kterého popírají.

Mnozí řeknou: „Jakého Boha?“ Jakého? No přece toho, kterého tak nenávidíte. Toho skutečného Boha. Boha Bible, jenž vás bude jednou soudit za vaše hříchy, a také vás odsoudí, pakliže neuvěříte v Ježíše Krista, Syna Božího, který je Bohem v těle, a jenž přišel na svět vykoupit hříšníky (1 Tim. 1:15), abychom mohli skrze víru v Něj a Jeho krev (Římanům 3:25) přijmout odpuštění hříchů a nový život v Bohu. On je ta Cesta, Pravda i Život. (Jan 14:6).

A On také definoval opravdový smysl života. Zajímá vás smysl života? Poslouchejte Jeho Slova: A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.‘

Objektivní pravdou a smyslem života je poznávat Boha.

Chcete poznávat Boha?

Učiňte pokání a uvěřte v Ježíše Krista! 

Doporučené příspěvky

Ukázka z knihy: Co je evangelikální? Z kapitoly Písmo: Jediná a plná autorita: „Ve spojitosti s Písmem je třeba dále říci, že musíme věřit celé Bibli. Musíme věřit historickým záznamům B...
Biblický profil ateisty: Co Bible říká o ateistech? 1 Korintským 1:23 (Studijní Bible): „My však hlásáme Krista ukřižovaného: Židům pohoršení, pohanům bláznovství.“Stále se někdo ptá na otázku: Exis...
Je rozumné věřit v Boha? Jsou věda a víra ve válce? Je ve 21. století rozumné věřit v existenci Boha? Není rozum v konfliktu s vírou? A neodstraňuje náhodou vědecké poznání víru v Boha? Toto jsou po...
Je evoluce fakt obdobně jako třeba gravitace? Ateisté často argumentují, že evoluce je fakt – obdobně jako třeba gravitace. Populární ateista Richard Dawkins, ve své knize „The Genius of Charles D...
Adam4d v češtině: Křesťané jsou ovce! Matouš 25:31-46 (Studijní Bible): „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni svatí andělé s ním, tehdy se posadí na trůn své slávy; a budou před ně...

16 komentářů: „Ateismus prostě nefunguje aneb jak odzbrojit ateismus za pár vteřin“

  1. Kdo nemá v srdci Boha, ten ve skutečnosti nežije. Šiřte lásku, pravdu a dobro, kterou zde před více než 2 000 lety zasel sám Bůh skrze Ježíše Krista: albafos.wbs.cz ♥

  2. Chyba, ateistický světonázor nepředpokládá, že objektivní realita je to co, co považujeme za objektivní realitu. Tím se veškerá vaše další argumentace naprosto hroutí, protože je vyvozována z tohoto mylného předpokladu.

    Dále bych chtěl poznamenat, že považovat za objektivní realitu dogmatická náboženská tvrzení (ať vychází z jakéhokoli náboženství) je takový nesmysl, že si snad ani nezasluhuje komentář.

    Děkuji za článek

    1. Nejde o náboženství. Jde o existenci Boha. Bez existence Boha je veškeré naše poznání redukované na čistý subjektivismus… Bůh existuje. Lidé to vnitřně vědí, ale potlačují to. To je důsledek pádu člověka a oddělení od Boha. Jsou tu dvě cesty. Ta lidská, která je lemována hříchem a požitky a končí v zatracení. A pak ta Boží. Tam člověk nachází vše.

      1. A co je vlastně špatného na subjektivismu? Že se musíte spoléhat především na svůj vlastní nedokonalý rozum a svoje smysly? Že ostatním subjektům je možno důvěřovat jen velmi velmi opatrně? To by znamenalo pochybovat o Bibli, kterou napsal někdo jiný a někdo jiný vám ji poprvé ukázal a přesvědčil vás, že je to skvělé počtení. Znamenalo by to pochybovat o Bohu, o kterém vám taky řekl někdo jiný. To je ono, proč se vám subjektivismus nelíbí? Že byste musel začít hodně pochybovat? Dokazujete nám Boha potlačováním pochybností?

      2. Proč je podle vás bez existence Boha veškeré naše poznání redukované na čistý subjektivismus? K subjektivismu lze počítat i filosofii George Berkeleyho, pro něhož jedinou zárukou poznání je Bůh sám. Proč si myslíte že Bůh existuje a lidé to potlačují? Proč myslíte, že lidská cesta končí v zatracení, vždyť je to podle vás boží dílo? Co je to boží cesta? Co jste na ní našel? Už jste něco poznal něčím jiným, než svou myslí? A čím?
        Jaroslav Štejfa

  3. Ateista, který se odvolává na vědecké důkazy a fakta, to je patrně nějaká mýtická bytost, já jsem takového nepotkal. Většina ateistů se odvolává na NEDOSTATEK vědeckých důkazů a fakt svědčících pro existenci Boha. Na druhé straně je pravda, že jakýkoli fakt a důkaz si hodnotí každý sám, takže u různých lidí to dokazování může dopadnout jinak.
    S tím, že konsistentní ateismus vede k nihilismu by se dalo souhlasit. Nihilismus je pro někoho děsivá představa, neboť asociuje zástupy zoufalých lidí, kteří bezcílně bloumají světem, oddávají se poživačnému životu, prostopášnostem a pomíjivým rozkoším a nakonec páchají sebevraždy nebo se upíjejí k smrti. To je ovšem omyl. Tento nihilismus vzešlý z ateismu toliko znamená, že na ničem OBJEKTIVNĚ nezáleží, nic není objektivně důležité. Není objektivní spravedlnost, objektivní dobro a objektivní pravda je prakticky nepoznatelná a těžko o ní hovořit. Ateistovi-nihilistovi však může subjektivně záležet na mnoha hodnotách. Přinejmenším na vlastním životu, který je jediný a časově omezený, a jehož ztrátou přichází ateista doslova o všechno.

    1. Vy snad předpokládáte, že když někomu tvrdíte, že Bůh vámi definovaný, existuje, je povinností ateisty zajistit dostatek důkazů o jeho existenci či neexistenci – dokonce vědeckých? Hluboce se mýlíte, pokud o někom tvrdíte, že je vrah nebo zloděj, okolí požaduje důkazy na vás, nikoliv na osočeném člověku. A u tak kardinální otázky jako je existence Boha to chcete strčit na někoho jiného? Jaká drzost!
      Jaroslav Štejfa

      1. Nemyslím, že tím bylo myšleno, že ateista je povinen zajistit vědecké důkazy. Nicméně pokud jeho přesvědčení není založeno na důkazech je tedy vírou.

        1. Ano, to je pravda, já jsem ateista a věřím, že zítra pojede vlak z Počernic do Prahy podle jízdního řádu, ačkoliv nemám absolutní důkaz, že tomu tak je. Zkušenost mi říká, že je to velmi pravděpodobné. Zkušenost mi také říká, že je velmi nepravděpodobné, že existuje Bůh. Z toho vycházím. Jsem rád, že jsme zajedno.
          Jaroslav Štejfa

  4. „Křesťanský světonázor lze v tomto kontextu stručně shrnout následovně:
    1)Subjektivní realita je to, co my považujeme za realitu.
    2)Objektivní realita je to, co Bůh stvořil, aby bylo.
    2)Bůh zjevuje objektivní realitu.“

    Z tohoto vašeho tvrzení nikterak nevyplývá, že Bůh existuje a stvořil vše, co je a že jsme schopni poznat Pravdu, kterou nám Bůh zjevuje. Vyplývá z něho však, že pokud bůh skutečně existuje a zná objektivní realitu, vaše uchopení reality je pouze subjektivní, ostatní text okolo je blábol.

    Nevím, jak vás napadl další nesmysl – cituji:
    Ateistický světonázor nepředpokládá existenci Boha. Co tedy zbývá?
    1)Subjektivní realita je to, co my považujeme za realitu.
    2)Objektivní realita je to, co my považujeme za objektivní realitu.
    To samozřejmě je vaše nedokladovaná smyšlenka. Objektivní realitu může člověk poznávat svou myslí a rozumem pouze jako subjektivní model určité objektivně existující reality. Žádný rozumný vědec vám nepopře, že tyto modely jsou více či méně přesné a nikdy nebudou dokonalé. Ale lidstvu přinášejí prosperitu, kterou by před tím nemohli nikdy dosáhnout. Například vy sám byste si mohl před řekněme několika tisíci lety svými zjevenými pravdami tak maximálně potřít prsa, ale nesdělil byste je ani své partnerce na lůžku. A ejhle, dnes tady vykládáte své opsané „pravdy“ do světa a přitom třeba na biblických textech se nezměnilo nic. Například i Ježíš Nazaretský, takto Syn Boží, kdyby třeba byl gramotný, mohl také tak šířit svá kázání. Nicméně Bůh dopustil, aby věda triumfovala až u vás. Obdivuhodné. A jestli se domníváte, že smyslem života všech lidí by mělo být „Aby poznávali jediného pravého Boha, a toho, kterého poslal, Ježíše Krista“, tak jsem rád, že lidé jako vy nemají moc a usiluji o to, aby byli bezvýznamní. Zamyslel jste se někdy nad otázkou, co by se stalo, kdyby ten Bůh neexistoval? Nebo nad – pro vás asi – problémem, že myšlení není nic jiného, než nepřetržitý sled pochybností a zároveň nejmocnější zbraň životaschopnosti člověka a zároveň největší rozdíl mezi zvířaty a lidmi; a vy se snažíte v těch rozhodujících věcech svou vírou tyto nástroje neustále otupovat? Potěš vás pámbu.
    Jaroslav Štejfa

    1. Tam kde jsme nyní za ty dva tisíce let jsme především díky křesťanství, Váš komentář kromě inzultace a výhružel postrádá jakýkoliv smysl. Být křesťan a vědec není přeci žádný protimluv, naopak. Proč se asi říká, že největší vynálezy byly vynalezeny v BBB – z angličtiny, ve vaně v autobuse nebo v posteli. I velké vynálezy pochází z podvědomí, nikoliv z vědomé mysli, kterou považujete krátkozrace za nejmocnější zbraň. Myšlení musí být v rovnováze s ostatními složkami člověka jinak je z člověka jakýsi mrzáček, jednostranně zatížená osobnost neschopná vůbec pochopit co znamená poznávat Boha a Ježíše Krista. Pro pochopení této myšlenky přeci nemusíte v Boha věřit.

      1. Víte, já s vámi skoro souhlasím, i když s jiného úhlu:
        Cituji: „Tam kde jsme nyní za ty dva tisíce let jsme především díky křesťanství, Váš komentář kromě inzultace a výhružel postrádá jakýkoliv smysl.“
        Moje stanovisko: Ano, naše posice (lidstva) je především posledních dva tisíce let určována křesťanstvím. Je otázka, zda je to dobré nebo špatné. Ve srovnání s jinými náboženstvími asi dobré, protože svár a krize křesťanských církví daly vzniknout sekulárnímu humanismu a tím rozvoji západní civilizace; ostatní svět zaostal. Ve srovnání s hypotetickými možnostmi lidského rozumu, nelze vyloučit, že pokrok v lidském blahobytu či well-beingu mohl být větší. To jsou ovšem spekulace. Napadání či výhrůžky z mé strany nemohu najít – pokud něco rozporuji, je to citovaný text, jsou to tvrzení ničím nedoložená ( „2)Objektivní realita je to, co Bůh stvořil, aby bylo.3)Bůh zjevuje objektivní realitu.“)
        Nedá se z toho vyvodit ani co si myslí ateisté, ani že teisté objektivně znají realitu. Pokud se vám to jeví jako nesmyslné – není to můj problém.
        Dál to doplňujete dalším (podle mne) neprokázaným tvrzením – „I velké vynálezy pochází z podvědomí, nikoliv z vědomé mysli, kterou považujete krátkozrace za nejmocnější zbraň.“ Jistě jste si všimla, že drtivá většina velkých vynálezů je zaplacena ohromným vypětím lidského rozumu, ohromnými finančními prostředky a ostatními náklady včetně zdraví vynálezců. Pokud budu chápat podvědomí jako „…v současné době rozšířený výraz pro to, co psychologové označují jako nevědomí. Oba tyto výrazy významem v podstatě splývají, ale nevědomí je přesnější, protože my o procesech a asociacích, které se v něm odehrávají, skutečně nevíme a vědomě je lze jen velmi těžko ovlivnit.“ ….. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Podv%C4%9Bdom%C3%AD …. mám nutně problém, jak vám šetrně sdělit vaši určitou kognitivní indisposici a přitom ve vás nevzbudit pocit , že jste insultována.
        „Myšlení musí být v rovnováze s ostatními složkami člověka jinak je z člověka jakýsi mrzáček, ….“ – naprostý souhlas.
        Jaroslav Štejfa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>