Bůh je měřítkem všech věcí: Diskuze křesťana s dvěma ateisty

pocatek

Metrický systém představuje standard, jimž dovedeme určovat a komunikovat vzdálenosti. Lidé tak mohou porozumět, co představuje například délka 1 metru. Existuje totiž objektivní a absolutní standard, který všichni akceptují.

Představte si ovšem tu komickou situaci, kdyby si každý člověk tuto soustavu upravoval podle svého. Jak by to asi vypadalo? „Takhle je jeden metr!“ Řekl pan Všeználek a roztáhl ruce. „Kdepak, pane Všeználku. Takhle je metr, “ protestoval pan Skeptik na oplátku natahujíc křečovitě své ruce! Úsměvné, říkáte si…

Přesto něco podobného dělá člověk pokaždé, když hovoří o spravedlnosti, morálce, pravdě atd, ale už se neodvolává k Bohu – jedinému objektivnímu a absolutnímu standardu pro veškerenstvo, jenž ustanovuje smysluplnost a jednotu pro lidský prožitek.

Denně si lidé stěžují na nespravedlnost v tomto světě. Na autobusové zastávce stojí Pan Všeználek, který má, jako osvícený muž 21. století, názor na všechno, a stěžuje si panu Skeptikovi na soustavnou nespravedlnost v politickém dění. Pan Skeptik, jenž zase rád o všem pochybuje, snad ovšem kromě svého skepticismu, nesouhlasí s panem Všeználkem, a tak se dohadují…

Představte si však situaci, kdy by do jejich rozhovoru vstoupil pan Moudrý, svědomitý student Bible, který důvěrně zná křesťanský světonázor, a začal jim klást otázky…

Pánové, hovoříte oba o nespravedlnosti ve světě, hovoříte o morálce a zlu, a také jsem zaslechl zmínku o pravdě, přitom ale vím, že oba jste ateisté, a věříte, že tak, jak tu stojíme, jsme produktem neosobní spontánní příčiny, můžete mi prosím ospravedlnit smysluplnost vaší debaty: Kde je, prosím vás, v tomto neosobním a nezaujatém vesmíru cokoliv, co by ustanovovalo standard pro dobro, morálku, spravedlnost či pravdu?

Taková otázka samozřejmě nezaskočila pana Všeználka, neboť jí slyšel již mnohokrát. Pan Skeptik zase pochybovačně vrtí hlavou, neboť podobné úvahy považuje za příliš lidskostředné, a proto je z principu odmítá. Nakonec odpoví pan Všeználek: „Pane Moudrý, copak to nevíte? Rádi vás tedy poučíme… Vezměme si třeba dobro, morálku a spravedlnost, protože jde o příbuzné koncepty. Naše civilizace má tyto koncepty hluboko zakořeněné a jsou dávno součástí našeho svědomí – každý z nás je proto vnímá a používá.

Ano, pane Všeználku,“ navázal pan Moudrý.  „Výmluvně jste dokázal, že všichni máme jakési vnitřní pohnutky, které souvisí s morálkou, spravedlností, dobrem a zlem. A toto tíživé vnitřní přesvědčení nám říká, že něco není se světem v pořádku. To ovšem neospravedlňuje validitu těchto pohnutek! Přece i v blázinci se mohou najít lidé, kteří se shodnou, a jsou pevně vnitřně přesvědčeni, že jsou občané mimozemské planety Zakňaktel a přijeli na Zemi vyřešit záhadu, proč si jinak inteligentní lidé kupují SUV vozidla!“ Usmál se pan Moudrý.

Pak pokračoval: „Chci říct, že přítomnost pevného vnitřního přesvědčení neospravedlňuje jeho objektivní realitu. Na co se ptám, pánové, je to, kde v tomto chladném a neosobním vesmíru, jak oba věříte, je něco, co ospravedlňuje lidský koncept dobra, spravedlnosti, morálky či pravdy jako takové? Jsou to lidské koncepty, které existují pouze v našich myslích, a jsou proto jakousi iluzí, nebo existuje objektivní realita, od kterého jsou tyto koncepty odvozené?

Pan Všeználek se usmál a pak řekl: „Pane Moudrý, víme kam míříte. My tam ale jít nechceme. My toho vašeho Boha nepotřebujeme. Morálka a spravedlnost jsou koncepty, které, jak známo, vznikly procesem evoluce. Richard Dawkins to dobře popsal ve svých knihách. Základní jednotkou evoluce je totiž gen a my jsme jako druh naprogramování právě tak, aby to vedlo k zachování a šíření našich genů. Můžeme dokázat, že i třeba altruismus, ač třeba ne pro jednotlivce, tak pro genetickou základnu, je prospěšný.“ Smál se dál na pana Moudrého pan Všeználek.

Rozumím, pane Všeználku,“ řekl pan Moudrý. „Ovšem – udělal jste typickou kategorickou logickou chybu! Zaměnil jste totiž popis za předpis. Neustanovil jste žádný objektivní standard vůči kterému jsem morálně zodpovědný, ani jste mi neřekl, co je vlastně morální a co ne. Pouze jste popsal, že morální pohnutky mají svůj původ v našich genech. Dobře, mají-li původ v našich genech, zde je váš popis, proč bych je měl následovat? Není pak morálka jen arbitrárním pragmatickým mechanismem pro zachování a udržování genetické informace? Jste na to schopen odpovědět? Nehledáme popis, hledáme standard pro morální předpis! Jakýsi ideál, který je nejen dokonalý, ale může i vynutit morální zodpovědnost. Napovím vám!“ Usmál se pan Moudrý. „Hledáme biblického Boha!“ Zvolal.

Biblického Boha?“ Podivil se pan Skeptik, který náhle vstoupil do diskuze. „Myslíte toho, který se podílel na několikanásobné genocidě lidstva? Toho, který podporoval otroctví? Misogynii? Toho Boha myslíte?

Pane Skeptiku, zajímavá slova, “ řekl pan Moudrý. „nicméně jste zatím ani vy, ani váš kolega, neustanovili žádný objektivní standard pro morálku, a proto fakticky jen říkáte: Mně se ten váš Bůh nelíbí. Vy však nejste standardem pro morálku, a proto jsou vaše pocity vedlejší. A ani nejsou věrné Bibli, která hovoří o lidstvu jako o hříšnících, nad kterými visí pravoplatně Boží hněv, a proto Bůh může kdykoliv každého z nás zabít a pořád bude zcela spravedlivý. Ale zpátky k naší diskuzi: Ptám se vás pánové, jak ospravedlníte své morální soudy a kde vezmete, v tomto podle vás prázdném vesmíru, standard pro pravdu, spravedlnost, morálku, etiku, atd.“ 

Společnost rozhoduje, co je dobré a co špatné. Jde o demokratický konsenzus!“ Řekl po chvilce pan Skeptik.

Víte, co je to argumentum ad populum?“ Zeptal se pan Moudrý.

Samozřejmě!“ Odpověděli oba pánové.

Jistěže víte!“ Pokračoval pan Moudrý. „Většinový názor nerozhoduje o tom, co je pravda. Proč tedy takové zoufalé argumenty? Víte, kolik problémů byste si způsobili, kdybyste zastávali tento názor? Proč zrovna vaše populace? Proč ne ta v minulosti nebo ta v Jižní Africe? Opravdu nemáte lepší argument?

Chvilku ticha přerušil pan Moudrý: „Poradím vám. Vy nemůžete existovat v Bohem stvořeném světě a žít konzistentně se svou filozofií, která Boha neuznává. Vaše filozofie není soběstačná, ale vypůjčuje si z křesťanství koncepty, které sama nemůže ospravedlnit. Používáte tedy slova, která se odvolávají zpátky k Bohu, ale už Bohu nedáváte slávu. Bůh je měřítkem všech věcí a svět je bez něj nevysvětlitelný, což jste nyní dokázali. 

Odpověď pana Moudrého se panu Skeptikovi rozhodně nelíbila. „To je troufalé tvrzení! Kde bychom si my ateisté mohli cokoliv vypůjčovat od křesťanství?“

Pan Moudrý pokračoval: „Kdykoliv hovoříte o pravdě, odvoláváte se na něco objektivního a absolutního. Každá diskuze, která v této chvíli běží kdekoliv na světě, se nechtěně odvolává zpátky k Bohu, protože předpokládá existenci objektivní a absolutní pravdy. Kdyby pravda nebyla objektivní, nebylo by potřeba diskuze, protože pak by každý člověk, jak říká dnešní svět, měl tu svou vlastní pravdu. K tomu lze snad jen ironicky poznamenat: Čí pravda je pravdivá? Pravda musí být objektivní, ale musí být i absolutní, jinak je stále závislá na člověku. Nic v tomto světě není absolutní; vše je závislé, protože je to stvořené Bohem. Jediný absolutní je Bůh Bible, který stvořil svět z ničeho svým Slovem! On je tou Pravdou a všechny pravdy pochází z Něj, a nejsou proto neutrální. Kdepak! Svou podstatou se odvolávají zpět k němu!

Pan Skeptik se usmál a řekl: „To zní moc hezky! Ale mám lepší a jednoduší definici, která nepotřebuje vašeho Boha: Pravda je to, co je v souladu s realitou!

Vaše definice nedává bez Boha smysl,“ reagoval pan Moudrý. „Čí realitou?“, pokračoval. „Má realita říká, že Bůh je standardem pro pravdu. A jste zase u relativismu! Neměl bych s vaší definicí problém, kdyby zněla více biblicky: Pravda je to, co je v souladu s realitou ustanovenou a zjevenou Bohem! Bez Boha Bible, který stvořil svět z ničeho a je zřídlem pro všechny pravdy, nemůžete v tomto světě konzistentně fungovat. Celý váš život bude jedna velká kontradikce. Jako i vaše předchozí diskuze, kde jste používali koncepty, které lze ospravedlnit jedině v křesťanském pohledu na svět. A tak si bezděčně vypůjčujete od křesťanství, neboť váš světonázor je jako vratká věž, která potřebuje alespoň kousek pravdy, aby vydržela trochu stát!

Pan Všeználek, který doposud konsternovaně naslouchal diskuzi mezi panem Moudrým a panem Skeptikem, prozřel z pasivity a začal důrazněji argumentovat: „Pane Moudrý, vy jste normální fundamentalista! Vím něco o filozofii a jak vás tak poslouchám, dopustil jste se kruhové argumentace! Vy předpokládáte Boha, abyste jej mohl dokázat! A pak se na něj odvoláváte a nám vyčítáte, že nemáme žádný standard pro to, abychom mohli vysvětlit svět!

Pan Moudrý ale odpověděl: „Pane Všeználku, vždy jde o to, co je vaší finální autoritou. Ve vašem případě je to autonomní lidský rozum, jehož validitu rovněž předpokládáte, a nemůžete dokázat. V mém případě je to Bůh, díky kterému mohu vysvětlit svět a můžu v něm fungovat konzistentně. Což vy nemůžete!

Konzistentně?!“ Vykřikl pan Všeználek. „Vždyť křesťanství má mnoho kontradikcí! Například tvrdíte, že Bůh je všemocný a přitom dobrý, jak tedy může dopouštět všechno to zlo na světě? Jak mohl dopustit holokaust?

Víte, pánové,“ začal pan Moudrý.  „ …zatím jste nedokázali, že existuje objektivní standard pro morálku, ale přesto stále činíte objektivní morální soudy. Dále hovoříte o kontradikci, která předpokládá existenci objektivní a absolutní pravdy. Vaše námitky, pánové, fundamentálně předpokládají pravdivost mého světonázoru. Jste proto jako dítě, které fackuje svého otce, což může činit jen proto, že mu sedí na klíně. To je vše, co děláte. “ Odpověděl pan Moudrý.

Neodpověděl jste na otázku!“ Řekl pan Všeználek. „Nemáme možná objektivní standard jako vy, ale zdá se mi, že se nyní vyhýbáte odpovědět. Není to tak? Ale dopředu vám říkám, že moc dobře znám křesťanské argumenty,“ usmál se vítězoslavně pan Všeználek. „ …a proto vás typická odpověď odvolávající se na svobodnou vůli nezachrání. Musel byste potom říct, že Bůh není vskutku všemocný! A jaký by to byl Bůh, co věděl, jaké zlo vznikne ve stvoření, ale přesto se rozhodl stvořit svět? Nebo chcete vašeho Boha okrást ještě o vševědoucnost, abyste zachránil jeho morální charakter?

Žádná svobodná vůle neexistuje,“ řekl pan Moudrý důrazně. „Lidská vůle nemůže frustrovat vůli Boží, jinak by Bůh nebyl Bohem. Lidská vůle je podřízena vůli Boží, to zaprvé. Za druhé –

Takže jsme jen loutky toho vašeho Boha? Nebo jak je to? Nemáme svobodnou vůli???“ Skočil panu Moudrému do řeči pan Skeptik.

Kdepak! Máme vůli,“ řekl pan Moudrý. „Ale naše vůle je podřízena vůli Boží. Není proto autonomní. Chtěl jsem ale hovořit o Bohu. Bůh je svrchovaný a každý atom je v konečném důsledku v Jeho rukou. Historie je Jeho příběhem. A veškeré zlo je součástí tohoto příběhu.“ Řekl pan Moudrý.

Pak se usmál a pokračoval: „Bůh stvořil svět ke své slávě, aby mohl zjevit sám sebe v plnosti všech svých atributů. A měl dobrý důvod, proč je hřích a zlo součástí Jeho příběhu… Kdyby nedal člověku možnost hřešit a nebo ho zadržel, nikdy bychom nepoznali daleko větší dobro – Jeho milost! Nikdy bychom nepoznali výkon jeho spravedlnosti – Jeho soud nad zlem. Ani bychom neměli ponětí o hloubce jeho svatosti. Jak chcete uctívat a věčně se radovat z Boha, pokud nemáte hlubší poznání Jeho slávy? Sílu světla poznáte až když se rozzáří ve veliké tmě…“ Řekl pan Moudrý.

Pan Všeználek chtěl zase něco říct, ale pan Moudrý ho zvednutím prstu přerušil.

A tento Bůh,“ pokračoval pan Moudrý. „ …existuje od věčnosti v jednotě tří Osob: Otce, Syna a Ducha svatého. Mezi Otcem a Synem existuje věčné pouto lásky sdílené Duchem svatým, který vychází jak z Otce, tak i Syna. A tato Láska, jakou má Otec k Synu a Syn k Otci, vedla ke stvoření světa. Bůh stvořil svět, aby zjevil svou plnost a vykoupil sám sobě, skrze největší sebeobětující akt lásky, nevěstu, z hříšného a nehodného lidstva, které se proti Bohu vzbouřilo. aby měla podíl na tomto obecenství lásky mezi Otcem a Synem.“ 

„Bůh tvořil svět dobrý.“ pokračoval dále pan Moudrý. „Stvořil i člověka a nabídl mu věčný život jako odměnu za poslušnost. Dal mu ovšem možnost neposlechnout. Také ho varoval, že když neposlechne – zhřeší, zemře. A nezadržel ho, když se rozhodl poslechnout satana. Ale člověk tehdy nezemřel okamžitě fyzicky, Bůh se nad ním slitoval, zemřel však duchovně – byl fundamentálně oddělen od Boha. Všichni potomci Adama – zástupce lidstva, jsou proto svou přirozeností hříšní. Jsou zlí a Boha nehledají. Všichni. Proto existuje zlo, díky této jediné vzpouře člověka vůči Bohu. A Bůh nezasáhl, nechal lidstvo padnout – to proto, že chtěl zjevit mnohem větší dobro. A dal zaslíbení, že přijde ten, co zašlápne hadovi hlavu – to je zaslíbení Mesiáše! Ježíš Kristus je tím Mesiášem!“ Řekl pan Moudrý.

Pan Moudrý chvíli počkal, jestli nebude chtít pan Všeználek reagovat, ale když byl ticho, pokračoval: „Zlo pánové, je něco, co Bůh použil k tomu největšímu možnému dobru. Aby zjevil hloubku své lásky a milosti… Člověk, ve své vzpouře usiloval o to stát se Bohem, Bůh se však stal člověkem. Ježíš Kristus, jako druhý Adam, plně člověk a plně Bůh (mající obě přirozenosti), neměl jeden zákon jako Adam, ale narodil se pod Mojžíšovým zákonem, a přesto celý život nezhřešil ani jednou a byl dokonale spravedlivý. Perfektně miloval svého Otce v nebesích a své bližní. A udělal něco fantastického: Vzal na sebe hříchy světa! Dokonalý Boží Beránek bez poskvrny, jak učí Bible, na sebe vzal zodpovědnost za hříchy mnohých před Bohem Otcem a šel dobrovolně na kříž, kde byl poté ukřižován a prolil tam svou krev. Bible však hovoří o této smrti jako o zvláštní smrti. Totiž: Na dřevě kříže na něj dopadl Boží hněv na místě hříšníků, za které dobrovolně převzal zodpovědnost, a proto vypil jejich peklo a svou krví je ospravedlnil. A protože byl sám svatý a bez hříchu, Bůh ho vzkřísil z mrtvých!

Pan Moudrý se usmál a řekl: „Bůh proto volá všechny lidi k pokání a víře v Ježíše Krista! I vás pánové volá! Bible říká, že kdokoliv se obrátí k Bohu a vloží svou důvěru v osobu Ježíše Krista, bude zachráněn! Pavel napsal v listě Římanům tato slova: Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn.

Víte, pánové,“ pokračoval zase po chvilce ticha pan Moudrý. „Bůh nechal lidstvo padnout, jak učí Bible. Ale také velmi reguluje hřích světa. Všechno zlo bude nakonec potrestáno u posledního soudu, takže vaše původní námitka neplatí. Chtěl jsem ale zdůraznit, že v Kristu Ježíši nám dal Bůh mnohem více. Jsme nejen zachráněni před Božím hněvem, ale i adoptováni do Boží rodiny. A Otec v nebesích nás v Kristu miluje stejnou láskou jako svého Syna.

A nemůžete žít ve světě, kde Bůh stvořil vše z ničeho, a být konzistentní.“ Řekl dále pan Moudrý. „Nemůžete žít konzistentně jako ateisté v Bohem stvořeném světě! Měřítkem všech věcí nemůže být člověk, pánové. Je jím pouze Bůh! Myslím, že to bylo dostatečně demonstrováno…

A stejně náhle jako jejich hovor začal, tak i skončil, protože přijel autobus a pan Všeználek i pan Skeptik museli odjet. Na jejich tváři byl ovšem změněný výraz.

Už se tolik nesmáli.

Přemýšleli…

 

Doporučené příspěvky

Bůh volá celý svět k pokání: Chcete poznat Boha? Učiňte pokání a uvěřte Evangeliu! A jak poznat, že jste byli skutečně z... „Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí“, řekl Ježíš Kristus svým učedníkům. Slovo „pravda“ je v křesťanství centrální, protože souvisí s poznáním Bo...
Biblický profil ateisty: Co Bible říká o ateistech? 1 Korintským 1:23 (Studijní Bible): „My však hlásáme Krista ukřižovaného: Židům pohoršení, pohanům bláznovství.“Stále se někdo ptá na otázku: Exis...
Zlo existuje, a proto existuje Bůh! Následující krátká úvaha lehce navazuje na článek „Problém zla: Jak může dobrý Bůh nechat dopouštět páchání zla? Nevyvrací zlo existenci Boha?“ ...
Jestliže Bůh stvořil svět, kdo stvořil Boha? Zřejmě nejčastější otázka, kterou křesťan slýchá od nevěřících, zní nějak takto: „Jestliže Bůh stvořil celý vesmír, kdo pak stvořil Boha?“ Pojďme si...
Ateismus prostě nefunguje aneb jak odzbrojit ateismus za pár vteřin Často se setkáváme se s ateisty, kteří napadají tvrzení křesťanské víry a odvolávají se na „fakta“ a „vědecké důkazy“. Mnoho křesťanů má problémy ...

6 komentářů: „Bůh je měřítkem všech věcí: Diskuze křesťana s dvěma ateisty“

  1. ten kdo tento komentar napsal musi byt opravdu debil.Vy krestane vsechno vidite prilis cernobile a kde mate toho sveho kristavzdyt uz mnel davno prijit prece sliboval brzky prichod boziho kralovstvi.jiz davno rikal ze prijde brzy.nevim proc ho porad ocekavate je prece jasne ze nikdy neprijde.chcete tvrdit ze kdybyste neznali dešsatero zacali byste krast nebo vrazdit.je mi vas vlastne lito.

    1. Musím říct že o tom vašem bohu uvažuju potože dnes mně jeden člověk kterému sem věřil tak zneuctil přímo do očí.člověk kterého jsem mněl za přítele něco sem mu v chování ke mně vytkl a on řekl jen drze no a co čímž mně znevážil a tím vyjádřil své opovržení mou osobností.když já už někoho já považuju za přítele tak on mně takto do očí urazí tak už nevím jak docílit spravedlnosti jedině snad naprostým ignorováním toho čloěka.jestli vám ten váš bůh funguje tak chci ho poznat.

  2. Věřící všechno posuzují biblí a tím strácejí přehled normálního nevěřícího člověka.Jsou příliš jednostraně zamněření,studovat bibli je skvělý způsob jak si vymýt mozek a věřící jsou takhle postiženi všichni,nedá se s nimi vůbec bavit o normálních běžných věcech.když někdo řekne něco je v rosporu s biblí tak hnet argumentují tím že to bible popírá copak bible je měřítkem všech věcí?Když sem řekl strýci že věřím že se člověk může opět když umře narodit když bude chtít tak mi má věřící sestřenice hned oponovala biblí,poslal sem ji stím do háje.Ne bůh ať už je to kterýkoli rozhodně není měřítkem všech věcí a mých tedy rozhodně ne!

  3. jé víte co je to Anebo?To je Pískovcová skála v hruboskalsku Já tam kdysi dávno lezl vytahl mi ji kamarád a jak tak nademnou lezl tak na mne padal déšť jemného písku.hruboskalsko se zkládá z nejměkčího písku jež byl vlastně usazený na dně moře a jak moře ustoupilo tak eroze z něj vymodelovala skalní věže a ůboční stěny.

Napsat komentář: Netar Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>