Jak se usmířit s Bohem?

Jan 16:33

Evangelium (řecky εὐαγγέλιον euangelion) je dobrá zpráva pojednávající o životě, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Abychom dovedli porozumět tomu, co je to vlastně ta dobrá zpráva, musíme nejprve poznat tu špatnou…

Špatná zpráva

Bible nám předkládá nekompromisní diagnózu člověka, která je naprosto v rozporu s tím, co si o sobě přirozeně myslíme. Jistě byste o sobě řekli, že jste docela dobrý člověk, protože nejste třeba jako váš soused, který krade. Lidé vám běžně poví, že všichni ostatní jsou špatní, ale už mají problém podívat se na sebe. A tak to dělá každý: Od kriminálníků, kteří si myslí, že ti v sousední cele jsou horší než oni, až po angažované filantropy, kteří zase bláhově věří, že je jejich dobré skutky činní spravedlivými.

Podobně tomu bylo i s našimi „prarodiči“ Adamem a Evou, když zhřešili. Bůh stvořil první lidi Adama (i Evu), umístil je do zahrady Eden a všechno bylo velmi dobré (Genesis 1:31). A poté dal Adamovi panovat nad celou Zemí (verš 26) a směl jíst ze všech plodů zahrady, až na jedno omezení: „A Hospodin Bůh člověku přikázal: Ze všeho stromoví zahrady směle jez, ale ze stromu poznání dobrého a zlého, z toho nejez. Neboť v den, kdy bys z něho jedl, jistě zemřeš.“ (Genesis 2:16-17).

Bůh dal člověku pouze jeden zákon, kterému měl být poslušný. Adam a Eva, přestože byli nevinní a neznali hřích, selhali v testu poslušnosti a rozhodli se svobodně následovat pokušitele hada (satana), který je lstivě svedl, aby porušili Hospodinovo přikázání a přivedli na sebe prokletí, před kterým byli starostlivě varováni. „Neboť v den, kdy bys z něho jedl, jistě zemřeš.“ (Genesis 2:17).

Člověk zhřešil. Co je to hřích, ptáte se. „Hřích je svévole.“ (1 Janův 3:4). Je to nezákonnost, porušení dobrých Božích přikázání a vzpoura vůči živému Bohu.

A pak vidíme to, co každý dobře známe: Člověk se skryl před Bohem (Genesis 2:8). A jakmile byl konfrontován se svým hříchem, začal ukazovat prstem! „Člověk odpověděl: Žena, kterou jsi dal, aby byla se mnou, ta mi dala z toho stromu, a já jsem jedl. Nato Hospodin Bůh ženě řekl: Cos to učinila? Žena řekla: Had mě podvedl a já jsem jedla. “ (Genesis 2:12-13). Kdykoliv se nám v životě stane něco špatného, chyba jistě není v náš, že? Celý osud je otočen proti nám, celý vesmír pracuje proti našim malým plánům – my jsme přece nevinní! Tak přesně zněl i usvědčený zločinec Adam, a tak přesně zníme my jako jeho děti, kdykoliv se přihodí něco, co se nám nelíbí…

Jaký to mělo důsledek? Veškeré zlo, smrt, utrpení, nemoci, bolesti – vše je důsledek hříchu vůči svatému a dobrému Bohu. Adam reprezentoval celé lidstvo a s Adamem jsme proto padli všichni, neboť všichni pocházíme z něj. A všichni jsme zdědili jeho hříšnou přirozenost. „I žil Adam sto třicet let a zplodil syna ke své podobě jako svůj obraz. “ (Genesis 5:3). Čistý Boží obraz byl vlivem Adamova hříchu porušen a všichni, kdo se narodili z Adama, mají proto jeho porušenou přirozenost, a proto nechtějí Boha, ale raději milují hřích.

A proto se celý život skrýváme před Bohem a neděláme nic jiného, než že ukazujeme prstem! Proto máme sami sebe jako standard, sami sebe jsme povýšili na úroveň Boha a hledáme svou vlastní spravedlnost. Co ale říká Bible o hledání vlastní spravedlnosti? „Toto praví Hospodin: Prokletý je muž, který spoléhá na člověka, tělo pokládá za svou sílu a jeho srdce se odvrací od Hospodina.“ (Jeremiáš 17:5).

Pravdou je: „Není spravedlivého, není ani jednoho, není, kdo by rozuměl, není, kdo by horlivě hledal Boha. Všichni se odchýlili, společně se stali nepotřebnými, není, kdo by činil dobro, není ani jeden. Jejich hrdlo je otevřený hrob, svými jazyky mluví lest, pod jejich rty je hadí jed. Jejich ústa jsou plna kletby a hořkosti, jejich nohy jsou rychlé k prolití krve, na jejich cestách je zkáza a trápení, cestu pokoje nepoznali; není bázně Boží před jejich očima.“ (Římanům 3:10-18).

Boží soud

Předchozí verše jsou tvrdá slova doktorova: Všichni jsme zhřešili proti svatému Bohu! A nikdo z nás ho horlivě nevyhledává, a proto nás Bůh vydává našemu hříšnému srdci. „Právě tak, jako neuznali za dobré poznávat Boha, vydal je Bůh jejich neosvědčené mysli, aby dělali, co se nesluší: Jsou naplněni veškerou nepravostí, smilstvem, ničemností, chamtivostí, špatností, jsou plni závisti, vraždy, sváru, lsti, zlomyslnosti, jsou donašeči, pomlouvači, Bohu odporní, zpupní, domýšliví, chlubiví. Vymýšlejí zlé věci, neposlouchají rodiče, jsou nerozumní, věrolomní, bezcitní a nemilosrdní. Ačkoliv poznali Boží ustanovení, že ti, kdo dělají takové věci, jsou hodni smrti, nejenže je sami činí, ale dokonce to schvalují i jiným, kteří je dělají.“ (Římanům 1:28-32).

Přesně tak! Byli jste stvořeni, abyste poznávali Boha a věčně se z Něj radovali, ale dáváte raději přednost hříchu a Boha nenávidíte. A to je důsledek naší přirozené zkaženosti. Existuje fundamentální nepřátelství mezi Dobrým a Svatým Bohem a hříšným člověkem. „Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže. “ (Římanům 8:7).

Přicházíme na závěr špatné zprávy: Blíží se Boží soud, milý hříšníku, kdy Dobrý a Svatý Bůh bude soudit každou tvou myšlenku a intenci srdce, kterou jsi kdy měl. A jestli se znáš dobře, víš také, kam půjdeš. A nemysli si, že tě tvá vlastní spravedlnost zachrání! Bible říká jednoznačně: „protože ze skutků Zákona nebude před ním ospravedlněn žádný člověk.“ (Římanům 3:20). Bůh vyžaduje naprostou dokonalost, neboť jinak by nebyl naprosto spravedlivý a svatý! Bůh je spravedlivý Soudce, a proto musí potrestat všechny hříchy, a tudíž neexistuje nic dobrého, co by jsi mohl udělat, aby jsi unikl Božímu soudu! Jsi vinen a zasloužíš si trest!

Mzdou hříchu je smrt (Římanům 6:23),“ jak už víme. A druhá smrt je ohnivé jezero. Na konci Božího soudu čeká hříšníky věčné peklo, které je adekvátní odplatou za zločiny vůči dokonale svatému, dobrému a spravedlivému Bohu. „Avšak bázliví, nevěřící, ti, kdo propadli modlářské ohavnosti, vrahové, smilníci, kouzelníci, modloslužebníci a všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou, což je smrt druhá.“ (Zjevení 21:8).

Takže vaše diagnóza zní: Vinen vůči svatému Bohu! A žádné skutky vás před Bohem neospravedlní! Proč? Spravedlivý Soudce trestá za hříchy; dobré skutky nemohou anulovat ty špatné. Spravedlivý Bůh musí trestat, a proto vás nyní, ve vašem současném stavu, čeká věčné peklo.

Ale nelekejte se! Je tu ještě dobrá zpráva!

Dobrá zpráva (evangelium)

Apoštol Pavel říká v úvodu 1. kapitoly Římanům: „Nestydím se za evangelium, neboť je to Boží moc k záchraně pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale i pro Řeka. V něm se zjevuje Boží spravedlnost z víry k víře, jak je napsáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ. “ (Římanům 1:16-17).

Existuje lidská spravedlnost, a potom existuje Boží spravedlnost. Pavel píše podobně v 10. kapitole o ztracených židech, kteří neuvěřili v Ježíše Krista: „Neboť jim vydávám svědectví, že mají horlivost pro Boha, ale ne podle pravého poznání. Protože neznají Boží spravedlnost, a místo toho usilují postavit svou vlastní spravedlnost, nepodřídili se spravedlnosti Boží.“ (Římanům 10:2-3).

Evangelium je dobrá zpráva o Ježíši Kristu. Člověk se chtěl stát Bohem, ale nikdy to nedokázal. Za to však se věčný Bůh stal člověkem. Bible říká: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. […] A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy.“ (Jan 1:1;14).

Sám Bůh vstoupil do svého stvoření a stal se jedním z nás. A na rozdíl od prvního Adama, který selhal v poslušnosti, žil dokonale poslušně a naplnil perfektně Boží zákon. On sám řekl: „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit.“ (Matouš 5:17). Proroci i zákon tu byli pro Krista (60 vybraných proroctví zde), aby mohl přijít a naplnit je.

Ježíš Kristus přišel, aby zachránil hříšníky. (1 Timoteovi 1:15). Nepřišel pro dobré lidi, ani pro spravedlivé, ale pro nás – zlé hříšníky. „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. “ (Jan 3:16). Bůh dal světu ten nejlepší dar, který mu mohl dát – Svého Syna. Něco, co by neudělal žádný člověk, udělal Bůh, aby mohl zjevit slávu své milosti a usmířit rebelující hříšníky sám se sebou, adoptovat je do Boží rodiny a dát jim věčný život v Jeho láskyplné přítomnosti. „Ale jak je napsáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to Bůh připravil těm, kdo ho milují.‘“ (1 Korintským 2:9).

Ježíš Kristus přišel, aby posloužil; aby nesl naše hříchy na kříž Golgoty, a přestože byl bit a nenáviděn a trýzněn lidmi jako jsme my, nikdy nepřestal projevovat Lásku. Vystoupil na kříž Golgoty a stal smírčí obětí za naše viny; za každého, kdo v Něho uvěří!

Bible říká: „Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my v něm stali Boží spravedlností.“ (2 Korintským 5:21). Zde vidíme velikou výměnu! Pán Ježíš, který žil dokonalým životem a nikdy nezhřešil, dává svůj život jako oběť za hříchy světa, aby každý, kdo v něho uvěří, byl zproštěn viny a prohlášen za spravedlivého. Bible učí,  že je nám darovaná spravedlnost Boží (Řím. 1:16-17; Fil. 3:8-9; 2 Kor. 5:21). Tak je každému, kdo uvěří v Pána, díky Jeho dokonalé smírčí oběti, zajištěn vstup do Božího království!

John MacArthur hovoří o srdci Evangelia v krátkém videu.

Apoštol Pavel Píše o Evangeliu: „Předal jsem vám především to, co jsem také sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem…“ (1 Korintským 15:3-4). Pán Ježíš Kristus byl tedy ukřižován za hříšníky, pohřben a poté vstal z mrtvých. „On byl vydán pro naše provinění a vzkříšen pro naše ospravedlnění.“ (Římanům 4:25). To je dobrá zpráva, že Bůh dal svého Syna, aby zachránit hříšníky od přicházejícího hněvu. A není to na základě našich skutků, ale jde pouze o svrchovanou a nezaslouženou Boží milost!

Ano – to je unikátní křesťanský koncept! Všechna lidská náboženství hledají svou spravedlnost, ale křesťanství má koncept nezasloužené Boží milosti. Ta je ovšem zcela zdarma – není na základě žádných našich skutků. „Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás — je to Boží dar; není na základě skutků, aby se nikdo nechlubil. “ (Efezským 2:8-9). „Všichni zhřešili a postrádají Boží slávu, ale jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí skrze vykoupení, které je v Kristu Ježíši.“ (Římanům 3:23-24).

Jak se smířit s Bohem?

V evangeliích nacházíme: „čiňte pokání a věřte evangeliu.“ (Marek 1:15).

Abyste mohli být zachráněni, musíte se obrátit od „své spravedlnosti“ a své hříšné cesty k Pánu Ježíši Kristu (tj. činit pokání) a uvěřit v Něj (plně se na Něj a jeho vykupitelské dílo spolehnout). Uvěřte evangeliu o Ježíši Kristu, který vás svou krví dokonale vykoupil, a byl vzkříšen pro vaše ospravedlnění před Bohem!

Písmo praví toto: „Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn.“ (Římanům 10:9).

Pán také učil, že se musíte znovuzrodit: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit Boží království. “ (Jan 3:3). Co to znamená? To znamená, že křesťanství není jen akceptování určitých tezí Bible. Opravdová víra je produktem znovuzrozeného srdce, které je obývané Duchem svatým!  „V něm i vy, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium své záchrany, a když jste uvěřili, v něm jste byli zapečetěni zaslíbeným Duchem Svatým, jenž je závdavkem našeho dědictví až do vykoupení získaného vlastnictví k chvále jeho slávy. “ (Efezským 1:13-14).

To vše je ovšem naplnění proroctví o slávě nové smlouvy: „Dám vám nové srdce a nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité. Svého ducha dám do vašeho nitra a způsobím, že budete žít podle mých ustanovení a má nařízení budete zachovávat a plnit.“ (Ezechiel 36:26-27).

Opravdová víra v Pána Ježíše Krista je produktem nového stvoření, které má nové srdce a je zapečetěno Duchem svatým. Není tedy pouhým rozumovým akceptováním určitých tezí! Neexistuje proto křesťan bez Ducha svatého! Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás vskutku Duch Boží přebývá. Jestliže však někdo nemá Kristova ducha, ten není jeho.(Římanům 8:9).

A proto, když hovoříme o víře, hovoříme více o novém životě. Hovoříme o důvěře v Ježíše Krista, která je doprovázená poznáním živého Boha v Jeho osobě. Hovoříme o Boží lásce k nám, kterou jsme poznali a okusili (Řím. 5:5; 14:17). To vše je svědectvím Ducha svatého v našich životech (Řím. 8:16). To vše je produktem znovuzrozeného srdce.

Proto vás vyzývám, abyste se plně spolehli na Pána Ježíše Krista. Vyzývám vás, abyste se před Pánem pokořili, vyznali své hříchy, žádali jej o odpuštění a hledali Jeho tvář. Pán je milosrdný a přijímá každého, kdo k němu přichází a žádá o odpuštění. Duch svatý vám sám dá poznat, že jste nové stvoření, a že vám bylo odpuštěno.   

Amen.

Paul Washer hovoří o Evangeliu a nejděsivějším poselství Písma.

 Doporučené články k tomuto tématu:

Profil znovuzrozených křesťanů: Jak poznáte, že jste zachráněni?

Přijali jste Ducha Svatého, když jste uvěřili? Kdo nemá Kristova Ducha, není Jeho!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button