BibleKrátká poselstvíPolemikaVšechny články

Proč to vypadá, že se svět zbláznil? Co je skutečným důvodem současného úpadku na západě?

Všude kolem to pozorujeme. Svět se hroutí ve svých civilizačních základech! Jako veliký dům, jemuž padá omítka, červené tašky ze střechy a vyvěrá z něj hustý dým plný prachu. Hodnoty, se kterými mnozí z nás vyrůstali, se ze všech směrů napadají škaredými přívlastky.

Každý ví, o čem mluvím. Nejde o jednu věc. V tom je rozdíl oproti historii. V tom je naše doba zcela jedinečná! Otřesy probíhají na všech frontách. Vypadá to, s nadsázkou řečeno, že někdo otevřel dlouho zavřená vrata Sodomy a my nyní pozorujeme barevné radikální hordy, které nechtějí nic jiného než přeházet písmenka v abecedě a uvést svět do chaosu.

Dnešní svět nenávidí biblický pohled na muže a ženu, rodinu, vedení rodiny, sexualitu, a řadu dalších věcí. Nenávidí vše, co je dobré a svaté. Mnoho z těchto hodnot zůstalo zapouzdřeno v jinak bezděčně konzervativním komunistickém režimu, jenž jen tupě natáhl ruce (neboť sám nemá jak vytvořit trvalé hodnoty) a přejal hodnoty z První republiky. Hodnoty, které jsou v konečném důsledku od Boha a máme je zjevené v Bibli. Na nich se postavil dům západní civilizace a byly konzervovány a předávany (mnohdy nechtěně) jako součást kulturní identity.

Lidé ale tak dlouho posouvali hranice až se ocitli na druhé straně polokoule. Ne nadarmo najdeme v Příslovích právě tyto verše: „Neposouvej dávné mezníky, které postavili tvoji otcové.“ (Př. 22:28). A to je právě ono… došlo k posunutí dávných mezníků, ale ještě předtím došlo k něčemu zásadnějšímu – a důsledky pozorujeme dodnes!

Západní civilizace již poměrně dlouho z drtivé většiny nestaví na Božím zjevení, a tak se vplížila mezitím „horda Božích nepřátel“ a sebrala ignorantnímu západnímu člověku zbytky jeho světonázoru, na kterém vyrůstal… Ale na jednu stranu musíme říct: Dobře mu tak! Má, co si zasloužil!

Když totiž vyjmete základní stavební kámen, dům se zhroutí. A podobně, jakmile otmítneme Boha jako společnost, odmítáme s tím i vše, co dobrého dal jako Stvořitel.

Nebo si snad myslíte, že Bůh stvoří svět, vloží do něj člověka, jenž ho následně zapře, ale přitom mu nechá také vše, co mu dal neporušené? Kdepak! Ať hezky pozná, co to znamená odmítnout Boha. Ať zažije do důsledku dopad svých slov, že Boha nepotřebuje. Proto také čteme v 1. kapitole listu Římanům tato příznačná slova: „Právě tak, jako neuznali za dobré poznávat Boha, vydal je Bůh jejich neosvědčené mysli…“ (Římanům 1:28).

Bůh je vydal jejich porušené mysli jako důsledek toho, že jej odmítli jako svého Stvořitele a Krále. Co to ale znamená, že je vydal neosvědčené mysli? Verše pokračují dále a předkládají nám vizi morální apokalypsy: „ ...aby dělali, co se nesluší: Jsou naplněni veškerou nepravostí, smilstvem, ničemností, chamtivostí, špatností, jsou plni závisti, vraždy, sváru, lsti, zlomyslnosti, jsou donašeči, pomlouvači, Bohu odporní, zpupní, domýšliví, chlubiví. Vymýšlejí zlé věci, neposlouchají rodiče, jsou nerozumní, věrolomní, bezcitní a nemilosrdní. Ačkoliv poznali Boží ustanovení, že ti, kdo dělají takové věci, jsou hodni smrti, nejenže je sami činí, ale dokonce to schvalují i jiným, kteří je dělají.“ (Řím. 1:28-32). Zde vidíme obraz současné kultury. Nejen světových dějin obecně, ale každé kultury zvláště, která se nachází uprostřed Božího soudu!

Náhlá exploze hříchů a jejich propagaci: homosexualismu, radikálního feminismu, transgenderismu, intersekcionalismu (druh kulturní formy marxismu), umírněné pozitivní hodnocení pedofílie jako čehosi, s čím se člověk narodí a za co „nemůže“, sexuální nezřízenost a s tím spojený nárust potratů, rozvodů, matek samoživitelek (s dvěma, třemi dětmi z jednoho, dvou i více předchozích vztahů / manželství), odpor k zodpovědnosti jednotlivce a nový nástup socialistických / kolektivistických systémů (protože socialismus je a byl vždy převážně ateistický), zelený fanatismus (jako náhražka náboženství) – to vše má svou společnou příčinu. Stačilo, aby západní člověk hrdě prohlásil, že Boha nepotřebuje. A toto je Boží soud jako důsledek.

Základní problém moderního člověka je právě zde: V jeho porušeném vztahu s Bohem. A dlouhodobým řešením je jedině pokání. Není to politická reforma (určitě ne ukřičení rádoby vlastenci, oportunisté, co kapitalizují na naivitě lidí). Je to v duchovní obnově. Jedině skrze pokání a víru v Ježíše Krista může přijít odpuštění, změna života, přijmutí toho, kdo jsem jako člověk: Muž – a žít jako muž k Boží slávě; či žena a žít jako žena k Boží slávě. A především: Smíření s Bohem! Pokání jednotlivce a nakonec i celé kultury, která se navrátí zpátky k Božímu zjevení jako lampy pro budoucí cestu. Podepisujeme se pod známá slova J. A. Komenského: „Národe Český vrať se ke Kristu!

Nemylme se: Neexistuje spravedlnost bez zbožnosti a analogicky: Nespravedlnost je důsledkem bezbožnosti. V listu Římanům vidíme právě tento vztah: „Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří v nepravosti potlačují pravdu…“ (Řím. 1:18). Nepravost předchází bezbožnost. Nemáme-li bázeň před Bohem, nemáme moudrost (Př. 9:10) a nemáme standard pro to, co je dobré, spravedlivé a svaté.

Misí křesťanů není zapírat Krista a mluvit o tradiční rodině jako čemsi, co vzniklo ze vzduchoprázdna. Křesťané mají mít prorocky hlas v kultuře, vydávat svědectví o Bohu a ukazovat na něj jako standard pro to, co je dobré, spravedlivé a svaté. Když to nedělají nebo to dělají jako jezuité (tajně, ve skrytu), přispívají do kultury, jenž se neodvolává v ničem k Bohu, ale hraje si na boha tím, že určuje sama, co je dobré a špatné.

Neexistuje neutralita. Buď jsme s Kristem a shromažďujeme a nebo proti němu a rozdělujeme (Mt. 12:30)!

A ještě hůř na tom je „církev“, která do sebe natáhla svět a stala se jen babylonskou nevěstkou. To se potom vždy jasně projevuje v dobových krizích, kde vidíme, že se pokaždé postaví na stranu světa a ukáže tím, kam patří. Nejen podpora homosexuálního životního stylu, transgenderismu, ale i třeba nedávné povinné covidé očkování a s tím spojené zrůdné manipulace (viz milovat bližního svého = naočkovat se), to vše jsou příklady sporů, kde se rozděluje Boží lid a lid nevěstky. I zde je potřeba, a možná ještě hlasitěji, volat lidi k pokání…

Jak už zaznělo v předchozích článcích: Základní problém dnešního člověka je jeho porušený vztah s Bohem. A my jako křesťané voláme lidi, aby se podřídili svému Bohu. Neboť nemůžete žít na Božím světě dlouhodobě proti Božím standarům. Mzdou hříchu je smrt (Řím. 6:23)… naše kultura je kulturou smrti.

Kulturou, jež prorocky popisuje následující verš z knihy Izaiáš: „Běda těm, kdo zlu říkají dobro a dobru zlo, kdo pokládají temnotu za světlo a světlo za temnotu, kdo pokládají hořké za sladké a sladké za hořké.“ (Iz. 5:20). Kulturou, která jistě zanikne (a může být i tou poslední před úplným koncem), obdobně jako další bezbožné historické kultury (Sodoma, Babylon, Řím…). Zatímco Boží království bude růst navzdory tomu všemu.

Naší modlitbou je, aby se Bůh smiloval nad naším národem, naší zemí, naší civilizací a dal nám probuzení, o kterém tak čteme v historických knihách.

Ať se národ Český (a západní svět) navrátí ke Kristu!

Amen.

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button