Ježíš KristusBibleBible a světVšechny články

Mohou křesťané slavit vánoce?

E5725B42-F3B2-4706-826C-854E15733BC3

Opět se nacházíme v období vánočních svátků. V období, kdy je jméno Ježíše Krista nejvíce znesvěcováno, neboť je spojováno s modlářstvím materialismu, požitkářstvím, falešným pokojem; a vůbec – osoba Pána Ježíše Krista je karikována, jak jen to jde!

Část světa má štědrý den spojený s narozením Ježíše Krista v Betlémě. Jde však o tradici, kterou nelze historicky prokázat. Je třeba si ovšem uvědomit několik skutečností. Jedno přísloví říká: Když dva dělají totéž, není to vždy totéž. A tak je to i v našem článku.

Je pravda, že jako křesťané bychom neměli otročit náboženským tradicím, o kterých mluví Pavel v následující pasáži. ,,Nyní však, když jste poznali Boha, nebo spíše když jste byli od Boha poznáni, jak to, že se zase obracíte k těm slabým a ubohým živlům, kterým zase znovu chcete otročit? Zachováváte dny, měsíce, období a roky! Bojím se o vás, abych se pro vás nakonec nelopotil nadarmo.’’ (Galatským 4:9-11, dálší zmínka například v Kol. v 2. Kapitole).

Stejně tak je ale i pravda, že je v naprostém pořádku, když si křesťané o vánocích připomínají narození našeho Pána, pakliže to nedělají podle způsobu světa a je-li jejich postoj v srdci v pořádku.

Musíme trvat na tom, že Pavlova slova: „Ať vás tedy nikdo nesoudí pro pokrm a pro nápoj nebo kvůli svátku, novoluní nebo sobotám, “ platí i obráceně. Na jiném místě čteme proto: „Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu.“ (Řím. 14:6). Neměli bychom posuzovat své bratry a sestry, kteří v dobrém svědomí ctí narození Pána Ježíše Krista v období Vánoc.

Pojďme se tedy na věc podívat hlouběji…

Otázka zněla: Mají tedy křesťané zachovávat vánoce?

Podívejme se na tři skupiny lidí.

Máme-li na mysli materialistické modlářství, které je popsáno v úvodu tohoto článku, pak naší odpovědí musí být ne. V úvodu jsme psali o lidech, kteří neznají Ježíše Krista a mají vánoce spojené s materialismem a láskou k mamonu; jiní hledají pokoj jinde (vně Boha). Pakliže vaše srdce dychtivě očekává vánoční atmosféru a je pro vás tento čas jakýmsi „pokojem na zemi“, pak to může ukazovat na to, že hledáte pokoj na špatném místě. Křesťané mají totiž pokoj stále, neboť jsou součástí Božího království (Římanům 14:17).

To byla první skupina lidí.

Pokud oslavujete tyto dny více nábožensky a dáváte jim nepatřičné místo (skoro jako by je nařídil Bůh), nepřemýšlíte moc jako novozákonní křesťané. Novozákonní křesťané mají skutečnost — živého Ježíše Krista, nikoliv jen stíny a náznaky, které byly obsaženy i třeba v určitých svatých dnech (viz zachovávání Sobot) ve Starém zákoně. Jen si poslechněte slova apoštola Pavla. ,,Ať vás tedy nikdo nesoudí pro pokrm a pro nápoj nebo kvůli svátku, novoluní nebo sobotám. To všechno je stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus.’’ (Kol. 2:16-17). Na jiném místě píše podobně: „Nyní však, když jste poznali Boha, nebo spíše když jste byli od Boha poznáni, jak to, že se zase obracíte k těm slabým a ubohým živlům, kterým zase znovu chcete otročit? Zachováváte dny, měsíce, období a roky! Bojím se o vás, abych se pro vás nakonec nelopotil nadarmo.“ (Gal. 4:9-11).

Lidé v druhé skupině jsou v nebezpečí toho, že budou nepatřičně nahlížet na dané dny a povede je to k otroctví a nakonec i modlářství. Zachovávání „svatých dnů“ je způsob myšlení, které patří spíše do Staré smlouvy. V paradigmatu Nové smlouvy může takové smýšlení vést skutečně až k modlářství. Jak si ale ukážeme, záleží více na postoji srdce daného člověka. Jak jsme psali v úvodu: Když dva dělají totéž, není to vždy totéž!

Podívejme se tedy na třetí možnost a hledejme biblický způsob, jak přistupovat k Vánocům.

1. Je to příležitost pro připomenutí si pravdy.

Je to obrovská příležitost připomenout si skvostný zázrak vtělení a zaměřit se tak na osobu Ježíše Krista (ne na svátek samotný). Můžeme tak při této příležitosti, jako křesťané, rozjímat nad fascinující skutečností, že se Bůh stal člověkem a přiblížil se ke svému stvoření, aby mu jako živé a vtělené Slovo Boží dokonale prezentoval Boha Otce, a aby vykoupil svůj lid svou vlastní krví na dřevě kříže!

Mnozí mohou namítat, že vánoční tradice obsahuje pohanské symboly (a má pohanský původ). Kdybychom ale toto myšlení dovedli do logických důsledků, nemohli bychom dělat vůbec nic. Nakonec i svědci jehovovi právě proto neslaví narozeniny – je to ale Boží vůle, abychom neslavili narozeniny? Kdepak!

Bůh nám dal mnohem více svobody než mnozí zákoníci hodlají připustit. Pohané vyrobili display, který zobrazuje tento článek. V podstatě vše má pohanský původ: Zásnubní prstýnky, svatební věnce, tradiční kroje, pomlázky, atd. Pakliže si vytvoříme dodatečný zákon, měli bychom ho dodržovat důsledně, jinak jsme pokrytci.

Bohu záleží na postoji v srdci, a proto také nezáleží na tom, jestli máte doma stromeček nebo ne – jde jen o tradiční dekoraci. Ptejme se spíše na otázku, kterou pokládal i Pán Ježíš (Matouš 12:10): Je dovoleno činit o vánocích dobře? Můžeme si tedy o vánocích připomínat narození Pána? Nebo to smíme jen kdykoliv jindy…

Vidíme, že radikální odpůrci vánoc mohou snadno dojít svým způsobem uvažování až do synagogy a přidat se do řad k farizejcům. O vánocích je dovoleno činit dobře, je tedy dovoleno si připomínat narození Pána Ježíše.

2. Je to příležitost pro evangelizaci

V našem kontextu můžeme říct, že Ježíš Kristus přišel na svět, aby daroval lidem, co hledají radost v komerční a náboženské vánoční tradici, ten pravý pokoj Boží! Ježíš Kristus je ten pravý vánoční odpočinek pro každého, kdo v Něj složil svou naději!

,,Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho je příjemné a mé břemeno je lehké.’’ (Matouš 11:28-30).

Proto je to náramná příležitost říct lidem o pravém Ježíši Kristu a o pravém pokoji, který je nalezen pouze v Něm.

3. Je to příležitost projevit lásku vůči svým bližním

Varovat lidi před přicházejícím Božím soudem a zvěstování záchrany, která je nalezena pouze v Ježíši Kristu, je velikým projevem lásky.

Pokud máte nevěřící blízké, kteří slaví vánoce, není hřích, když jste s nimi. Vždy záleží na tom, proč tam jste. Jste s nimi o štědrém večeru, protože k nim máte úctu, a dáte jim dárek, protože je máte rádi, neboť vám na nich záleží. A také jim můžete připomenout jakou naději máte vy. A že mohou mít vánoce každý den — tak jako vy.

Svoboda v Ježíši Kristu

Jde více o postoj srdce. Pokud slavíte štědrý večer s blízkými a děláte to pro ně, pak činíte to samé, co Pavel pro Židy, když se rituálně očistil podle Mojžíšova zákona ve skutcích, ve 21. kapitole, aby se vyhnul pomluvám a také námitkám vůči Pánu Ježíši Kristu. Pavel byl pro Židy židem a pro pohany pohanem, ne s kompromisy, ale aby se jim přiblížil a mohl jim zvěstovat evangelium (1 Kor. 9:20-22).

Takový postoj je správný a neměli bychom ho soudit. Pak bychom sami naplňovali skutkovou podstatu Pavlova varování, že nemáme nikoho soudit pro (ne)zachovávání určitých dnů (Kol. 2:16-17; Řím 14), pakliže nejde o modlářství a jejich postoj srdce je v pořádku. Křesťanská svoboda nakonec umožňuje jíst i maso obětované modlám, protože nic neznamená, záleží právě na svědomí a víře daného člověka (8 kapitola 1. Korintským o tomto hovoří více).

Ještě si připomeňme další Pavlova slova na toto téma ze 14. kapitoly listu Římanům: „Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen o tom, jak sám smýšlí. Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu.“ (Řím. 14:5-6).

Důležitý je kontext

Jak vidíme: Nový zákon na jedné straně v určitém kontextu kárá zachovávání různých období (Gal. 4:9-10). Máme-li k nim náboženský vztah, tak jako církev v Galacii, která se pomalu vracela do Staré smlouvy adoptováním zákona (počínaje obřízkou), musíme být opatrní, abychom nespadli do modlářství.

V Kristu máme svobodu zachovávat různé dny Pánu, jak Pavel naznačuje ve 14. kapitole listu Římanům. Záleží vždy na postoji v našem srdci: Nedáváme-li jim nepatřičné místo a nejde-li o něco, co je v přímém nesouladu s Božím Slovem, mají křesťané svobodu od Boha slavit v podstatě jakýkoliv svátek.

To platí i o vánocích. Křesťané nejsou povinni k nim přistupovat stejně jako svět. Mohou tento čas využít k obdarování svých blízkých a strávit s nimi příjemný čas. A pokud bylo možné jíst maso obětované modlám, když křesťané věděli, že to nic neznamená, myslím, že když ozdobíte stromeček, dáte si dárky a štědrovečerní večeři s blízkými, budete v pořádku.

Záleží ovšem na vaší víře a svědomí. Pokud jste slabí ve víře a nedokážete přistoupit k večeři kvůli blízkým bez toho, aniž byste měli pocit, že děláte ve svém srdci kompromis, pak to nedělejte.

Každopádně se připravujete o příležitost hovořit o pravém pokoji a odpočinku — o Pánu Ježíši Kristu.

Ten přišel na svět jako opravdový veledar Boží, aby vykoupil ztracené hříšníky a adoptoval je do Boží rodiny.

V Ježíši Kristu, našem pravém vánočním odpočinku a pokoji, je nadbytek dobroty pro všechna prázdná a hladová srdce.

Tak zní naše poselství pro letošní i budoucí vánoční svátky.

Související články

Komentáře

  1. Zajimalo by mne jak se krestane popasujete s existenci zkamenelin treba trilobitu kreri zili tak strasne davno ze to melzr poprit.nebo vam takove otazky ani neprichazi na mozek proto, e ho mate plny biblickych hovadin? Neni radno verit vasi bibli treba ze mrtvy ne i nic ja stoprocentne vum ze i po telesne smrti je clovek naprosto vedomy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button