BibleUčení a zamyšleníVšechny články

Nejděsivější poselství člověku: Bůh je Dobrý!

goodPředstavte si situaci, kdy se spravedlivý soudí se zločincem. Zločinec přichází dlouhou chodbou k soudní síni a blesky z fotoaparátů ozařují jeho rozšklebený obličej. Má dobrou náladu. Přestože je vinný. Podplatil si totiž zkorumpovaného soudce, takže nemůže prohrát…

Co ale když soudce nebude zkorumpovaný? Jak se asi ten zločinec bude tvářit potom? A co když jsou všichni lidé zločinci a Bůh jako dokonalý soudce, a ta chodba není plná reportérů, ale celého stvoření, protože se koná Boží soud a celý svět netrpělivě vyčkává na jedinou věc – aby se zbavil zločince jako jste vy!

Paul Washer rád vypráví svým posluchačům, že nejděsivější poselství Bible, je to, že Bůh je dobrý. Proč? Protože my nejsme! A to je pro hříšného člověka ta nejděsivější zpráva…

Pouze Bůh je Dobrý

Jeden bohatý muž se zeptal Ježíše Krista: „Učiteli, co dobrého mám učinit, abych obdržel věčný život?“ Ježíš ho však opravil překvapivými slovy: „Proč se mě ptáš na dobré? Jeden je dobrý : Bůh. Chceš-li vstoupit do života, zachovej přikázání!“ (Matouš 19:16-17).

Odpověď Ježíše indikuje, že Bůh není dobrý proto, že by snad existoval nějaký externí standard pro dobrotu – dle kterého bychom mohli Boha „měřit“. Kdepak! Bůh je Dobrý, protože je to Jeho esenciální charakteristika. Veškeré dobro iluminuje (vyzařuje) z Boha a současně: Bůh je standardem pro to, co je dobré, a co ne.

Dokonce – i ten největší hříšník, jestli na něm můžeme nalézt něco dobrého, a pokud se mu kdy přihodí něco dobrého, pak to pochází od Toho, kterým tolik opovrhuje. Protože: Všechno dobré je z Boha.

Jakubův 1:17 (Studijní Bible): „Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, sestupuje od Otce světel, u něhož není proměny ani zatmění z odvrácení. “

A Bůh využívá i zlo, které je ve světě, k tomu, aby vykonalo jeho vůli. A těm, kteří u Boha hledají útočiště, působí všechny věci k dobrému.

Žalmy 34:9 (Studijní Bible): „Okuste a vizte, že Hospodin je dobrý. Blahoslavený je muž, který v něm hledá útočiště. “

Římanům 8:28 (Studijní Bible): „Víme, že těm, kteří milují Boha, všechny věci spolu působí k dobrému, těm, kdo jsou povoláni podle jeho předsevzetí. “

Co ale znamená slovo „dobrý“? Nejde pouze o nějaký abstraktní pojem. V biblickém slova smyslu je to nejlépe vyjádřeno vztahem Boha ke svému lidu. Bůh není jen abstraktně Dobrý (bez poskvrny, perfektní), On je dobrý ke svému lidu: „Dobrota a milosrdenství mě budou jistě provázet po všechny dny mého života. Po dlouhé časy se budu vracet do Hospodinova domu. (Žalmy 23:6). Tvé houfy se v něm usadily. Bože, ve své dobrotě ses postaral o chudého.  (Žalmy 68:10). Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k lidem čistého srdce! (Žalmy 73:1). Hospodine, podle svého slova jsi prokázal svému otroku dobro. (Žalmy 119:65). Hospodin je ke všem dobrý, má slitování s každým svým dílem. (Žalmy 145:9). Ale milujte své nepřátele a čiňte dobře, půjčujte a neočekávejte něco na oplátku. A vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, protože on je dobrotivý k nevděčným i zlým. (Lukáš 6:35). Nebo pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a trpělivosti, a nevíš, že Boží dobrota tě vede k pokání? (Římanům 2:4) “ atd.

Problém však je to, že člověk není dobrý. Člověk je hříšný.

Člověk je hříšný

Člověk sám sebe obvykle považuje za inteligentní bytost. Pán tvorstva totiž umí vyrobit kalkulačku a letadlo; jak absurdně mizivá ale musí být lidská mysl a jakýkoliv lidský výtvor v porovnání s Myslí, která stvořila tento tento svět, s celým vesmírem a galaxiemi, vše svědčící o grandióznosti Božích tvůrčích schopností, a to včetně tvora, který byl schopen vyrobit onu kalkulačku? Směšná to myšlenka!

Nikoho by nikdy nenapadlo takto uvažovat. Srovnávat mysl porušitelného člověka s neporušitelným Bohem! Přesto – v jistém smyslu – to každý dělá. Pravidelně se dopouští této blasfemie. Pokaždé, když o sobě člověk prohlásí, že je dobrý, že žije dobře, že má za sebou hodně dobrých skutků, a proto se nebojí předstoupit před Boha, srovnává sám sebe se samotným zdrojem a esencí dobra – Bohem!

Cožpak nevíš, člověče, že nemáš nic, co bys mohl Bohu vrátit? Nemáš absolutně nic, čím by ses mu mohl zavděčit? Všechno dobré, co máš, pochází z Boha. Když si toto uvědomíš, pak je pýcha naprosto absurdní. Zkuste se někdy někoho zeptat: „Jak se ti povedlo to, že jsi tak inteligentní?“ Nebo: „Jak jsi to dokázal, že jsi tak hezký?“ „To nevíš?“ Odpoví vám. „Narodil jsem se tak!“

Jak napsal Jan Kalvín:

„A potud učili zhoubnému pokrytectví ti, kteří spojili tyto dvě věci: že je třeba, abychom se před Bohem cítili poníženými, i že je třeba, abychom věděli, že máme nějaké své zásluhy. Neboť vyznáváme-li před Bohem opak toho, co cítíme, lžeme mu. Uznáváme-li však skutečně a vážně, že nám nic nepatří, zmizí tím netoliko všechno spoléhání na zásluhy, nýbrž zmizí i pojem zásluh vůbec. V člověku tedy od temene hlavy až po špičku nohy, bude-li hodnocen podle svých přirozených darů, nebude nalezena ani jiskřička dobrého. Cokoliv je v něm chvály hodného, to je milost Boží. Avšak naše špatnost je v tom, že vždycky skrýváme svou ohavnost za zástěru, kdežto Boží dary uchvacujeme ke své chvále.“ (Jan Kalvín, Instituce křesťanské víry)

Když toto člověk prohlašuje, automaticky se porovnává s ostatními. Nicméně Bůh soudí podle sebe, jelikož On je je ten standard Dobra. On sám řekl Izraelitům: „Buďte svatí, neboť já jsem svatý.“ (Lev. 11:44). A Ježíš tyto verše potvrdil při svém kázání na hoře, které zakončil radikálními slovy: „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ (Mat. 5:48).

Bůh vyžaduje naprostou dokonalost. A Bible jasně říká: „Není totiž rozdílu: všichni zhřešili a postrádají Boží slávu.“ (Řím. 3:23). Již v tuto chvíli by žádný člověk neprošel skrze test dokonalosti. Pojďme se však dále podívat na ta Boží přikázání, která nikdo z nás nebyl schopen perfektně dodržet…

Boží zákon (desatero)

Žalmy 119:68 (Studijní Bible): „Jsi dobrý a prokazuješ dobro; vyuč mě svým ustanovením. “

Zde máme znění Božího zákona:

Exodus 20:1-17 (Studijní Bible) „Potom Bůh vyhlásil všechna tato slova. Řekl: Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiné bohy vedle mne (1). Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí. Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy (2). Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo (3). Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho (4). Cti svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh (5). Nebudeš vraždit! (6). Nebudeš cizoložit! (7). Nebudeš krást! (8). Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví! (9). Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu. (10).

Známý evangelista Ray Comfort rád zkouší lidi z desatera, zda jsou dostatečně dobří, aby prošli Božím standardem na „dobrotu“. Je jasné, že každý z nás porušil mnohá tato přikázání. Co ale nemusí být na první pohled zřejmé, a co neviděl ani tělesný Izrael, je pravá podstata zákona.

Někteří lidé by totiž mohli namítnout, že nikdy nikoho nezavraždili. Nikdy nic neukradli. Nikdy nezcizoložili a dali mnoho peněz na charitu, pomáhali nemohoucím a v životě nevypili ani sklenku alkoholu.

Co si takoví lidé, obdobně jako Izrael, neuvědomují, je to, že zákon je ze své podstaty duchovní.

Zákon je duchovní

Římanům 7:14 (Studijní Bible): „Neboť víme, že Zákon je duchovní, já však jsem tělesný, prodaný do otroctví hříchu.“

V historii se objevilo mnoho heretických kultů (např: v 16 stol. libertinismus v Ženevě) hlásajících absolutní nespoutanou svobodu v Kristu, svobodu od dodržování jakéhokoliv zákona, dokonce mnohdy i propagující nemravnost pod záštitou několika překroucených veršů z Bible.

Jenže Ježíš Kristus řekl zcela jasně během svého ostrého kázání na hoře: „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit.“ (Matouš 5:17). Co to znamená?

Ježíš nepřišel zrušit zákon, ale vyjevit jeho duchovní podstatu a naplnit jeho požadavky. Zákon je duchovní, a proto musí souhlasit s naším vnitřním člověkem. Nejde jen o tělesné následování litery (předem určeného textu „musíš–nesmíš“), ale o fundamentální vnitřní souhlas a touhu po následování Božího zákona. Bůh totiž vidí do našeho srdce (Jeremiáš 17:10).

Kdo by si myslel, že není tak špatný, protože nikoho nezavraždil, je podle zákona považován za vraha, kdykoliv se bez příčiny hněval na svého bratra. (Matouš 5:22). Kdo si myslí, že je věrný své ženě, protože nikdy tělesně nezcizoložil, je považován za cizoložníka, jestliže se někdy podíval na cizí ženu s chtíčem v srdci. (Matouš 5:28). Kdo by si myslel, že je spravedlivý, protože jedná podle pravidla „oko za oko“, není podle zákona spravedlivý, neboť zákon vyžaduje lásku i k nepřátelům. (Matouš 5:44). A tak to platí pro všechno.

Matouš 5:29-30 (Studijní Bible): „Jestliže tě tvé pravé oko svádí, vyjmi je a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo vrženo do Gehenny. A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo odešlo do Gehenny.“

Bůh vyžaduje naprostou perfekci a integritu člověka, který je od přirozenosti otrokem hříchu (Jan 8:34) a neumí nic jiného než hřešit. A od takového člověka, který nemůže nehřešit, vyžaduje naprostou dokonalost, jinak skončí obžalován u Božího soudu a bude nakonec vyvržen do ohnivého jezera (Zjevení 21:8). Proč? Protože: Bůh je dobrý! A člověk ne!

I následovatelé Ježíše Krista byli naprosto šokováni, když slyšeli o tom jaký standard má Bůh pro někoho, kdo se hlásí o vstup do Božího království. Kdo teda může být zachráněn???

Matouš 19:26 (Studijní Bible): „Ježíš na ně pohleděl a řekl jim: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.

Je jen jediná cesta

A tady se dostáváme k jádru křesťanství: Všichni jsme hříšníci, protože se rodíme jako otroci hříchu (Jan 8:34), a náš hřích je obrovský. Zasluhujeme trest od Boha. A žádný náš dobrý skutek nás s Ním nemůže usmířit. Je to zkrátka nemožné! Bůh je Dobrý!

Je jen jediná cesta pro hříšného člověka, jak najít usmíření s Bohem, a to skrze Ježíše Krista. On řekl: „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14:6). Protože: Bůh je tak Dobrý, že dal svého jediného Syna za nás, ještě když jsme byli hříšní (Řím. 5:8), aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl život věčný. (Jan 3:16). Kristus zemřel za všechny naše hříchy – jako spravedlivý za nespravedlivé. (1 Petrův 3:18) „On byl vydán pro naše provinění a vzkříšen pro naše ospravedlnění.“ (Řím. 4:25). Jeho krví jsme byli před Bohem ospravedlněni (Řím 5:9). A jsme tak Boží milostí skrze víru zachráněni; a ta záchrana není z nás — je to Boží dar;  není na základě skutků, abychom se nemohli vychloubat. (Efezským 2:8-9)

Není to tedy skrze naše dobré skutky. Není to charitou, ani křtem, ani odpustky, ani skrze Marii, ani skrze falešné učení o eucharastii, ani skrze papežské požehnání, ani skrze církev, ani skrze pravidelnou docházku do kostela, ale pouze a jedině skrze Ježíše Krista! On je jediným prostředníkem mezi člověkem a Bohem (1 Tim. 2:5).

Nehledě na to, že Bůh považuje všechny naše sebeospravedlňující skutky za poskvrněné roucho:

Izaiáš 64:5 (Studijní Bible): „Všichni jsme jako nečistý a všechny naše spravedlnosti jsou jako poskvrněné roucho. Všichni jsme zvadli jako listí a naše viny nás odnášejí jako vítr.“

Jediná cesta je tedy skrze Ježíše Krista. Člověk musí učinit pokání a přijmout Jej jako svého Pána a Spasitele. 

Jak napsal apoštol Pavel:

Římanům 6:19-23 (Studijní Bible): „Pro slabost vašeho těla to říkám po lidsku: Jako jste propůjčili své údy za otroky nečistotě a nepravosti k činění nepravosti, tak nyní předložte své údy za otroky spravedlnosti k posvěcení. Když jste byli otroky hříchu, byli jste svobodni od spravedlnosti. Jaký jste tehdy měli užitek z těch věcí, za něž se nyní stydíte? Neboť jejich konec je smrt. Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se otroky Božími, máte svůj užitek ku posvěcení a vašim cílem je věčný život. Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. “

Amen.

 

 

 

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button