BibleUčení a zamyšleníVšechny články

Na počátku Bůh…

Genesis 1:1 (Studijní Bible): „Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi.“

pocatek
Bůh hovoří zcela jasným a srozumitelným jazykem, který je jednoduchý, aby jej každý pochopil, a přesto obsahuje hluboké pravdy. Již první verš Bible je velmi bohatý. Pojďme si ukázat, co se můžeme snadno dozvědět z několika málo slov – o Bohu, o světě, i o sobě.

1. Všechny kategorie světa

Herbert Spencer, vědec (nekřesťan) a držitel mnoha cen na poli vědy, zemřel v roce 1903. Jeho největším úspěchem bylo, že objevil kategorie poznatelnosti. Totiž všechno, co existuje na tomto světě, lze zařadit do jedné z pěti kategorií. „Všechno, co je, lze zařadit do jedné z těchto kategorií: čas, síla, akce, prostor, hmota.“ Toto řekl a byl oslavován vědeckou komunitou.

Genesis 1:1 praví:

  1. „Na počátku…“ – to je čas.
  2. „…stvořil…“ – to je akce.
  3. „…Bůh…“ – to je síla.
  4. „…nebesa…“ – to je prostor.
  5. „…a zemi“ – to je hmota.

První verš z první knihy Bible obsahuje manifestaci všech poznatelných kategorií světa. Není nic víc než to, co je psáno v prvním verši první knihy Bible. Žádná jiná kategorie navíc v tomto vesmíru neexistuje. Je zde všechno.

2. Vesmír má počátek

Někdo kdysi řekl: „Jestli chceš slyšet, jak se Bůh směje, řekni mu své plány.“ K tomu lze dodat: „Jestli chceš slyšet, jak se směje ještě hlasitěji, řekni mu, co víš.“ V tomto světle je docela dobře možné, že bystrý postřeh Roberta Jastrowa v jeho knize „God and the Astronomers“ (Bůh a astronomové) poukazuje na toho, kdo se směje naposled. Jastrow, vědec s mimořádnými pověřovacími listinami a bývalý ředitel Goddardova ústavu pro výzkum kosmu NASA, na téma Genesis a věda napsal:

„Detaily se liší, ale základní prvky v astronomických a biblických
záznamech Genesis jsou stejné. (…)
To je mimořádně zvláštní vývoj, který kromě teologů
nikdo neočekával. Ti vždy věřili slovům Bible. Vědci však
nečekali, že najdou důkazy náhlého začátku, protože až donedávna
jsme měli tak mimořádné úspěchy v sledování řetězce
příčiny a účinku zpět v čase. (…)
V tuto chvíli se zdá, že věda nikdy nebude schopna odhalit
tajemství stvoření. Pro vědce, který žije ze své víry
v moc rozumu, končí tento příběh jako špatný sen. Zdolal
hory nevědomosti, právě se chystá ztéci nejvyšší vrchol,
a jak se natahuje přes poslední balvan, zdraví ho skupina
teologů, kteří tam sedí již stovky let.“

Nečekaný vědecký objev, že vesmír má počátek, vážně narušil materialistický naturalismus. Západní věda (obdobně jako starověký panteismus) se dlouhodobě domnívala, že vesmír je věčný, a že přírodní procesy jsou skutečnou příčinou všeho, co známe. Jenže: Protože měl vesmír počátek, musely mít i všechny jeho procesy počátek, příčina tedy pochází z nadpřirozena. Neboť: Jestliže nemáme nic, je to nic „přirozeno“, když náhle dojde ke vzniku něčeho, tkví příčina v něčem, co přesahuje danou realitu – v nadpřirozenu. Vznik světa je tedy vskutku zázrak.

Nejvlivnější astronom všech dob, jak je často označován a žák Edwina Hubbla, Allan Sandage, famózně prohlásil:

„Zde je důkaz pro něco, co může být označeno pouze jako nadpřirozená událost. Je vyloučené, aby něco takového bylo předpovězeno v realitě fyziky, jak jí známe. “

3. Vesmír byl stvořen z ničeho

Nejen, že vesmír má počátek, jak správně předpověděla Bible, ale vznikl z ničeho („ex-nihilo“), jak správně předpokládá Písmo. Bůh stvořil všechno z ničeho; promluvil a všechno najednou bylo. V angličtině je slovo vesmír „universe“ – to doslova znamená jeden verš. Protože první verš Bible obsahuje kategorie všeho, co je, můžeme s nadsázkou říct, že žijeme v první větě, kterou Bůh promluvil do existence.

4.  Bůh existuje a je věčný, nehmotný, nekonečný, absolutní a osobní

Již v první větě Bible se dozvídáme o Bohu. Bůh existuje absolutně a je Stvořitel tohoto světa, a protože jej stvořil, má nad ním svrchovanou pravomoc. Dozvídáme se také, že stvořil čas, prostor a hmotu.

  • Bůh je proto věčný – existuje vně dimenzi času (nemaje počátek ani konec).
  • Je rovněž nekonečný, neboť se nachází i mimo dimenzi prostoru.
  • Je nehmotný, jelikož přebývá mimo náš hmotný svět.
  • A má vůli  i osobnost. Jeho existence není pouze absolutní, Bůh má osobnost, neboť se z věčnosti rozhodl jednat.

5. Vše vzniklo současně a chronologicky

Čas, prostor a hmota musely vzniknout současně – tak jak předkládá Bible. Když máme pouze hmotu, nemůžeme jí nikam dát a také nevíme, kdy jí tam někam máme dát. Je potřeba mít všechny dimenze připravené. A musejí vzniknout přesně chronologicky. Nejprve čas, pak prostor a nakonec hmota.

Na počátku bylo Slovo

Později se v Janově evangeliu dozvídáme, že: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic , co je.“ (Jan 1:1-3). Celý svět a všechno, co je, vzniklo skrze Boží Slovo, a to Slovo je Bůh. „Všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.“ (Kol. 1:16).

Jan 1:14 (Studijní Bible): „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy.“

Celý vesmír byl stvořen druhou osobou Trojjediného Boha, Synem, Ježíšem Kristem, Věčným Božím Slovem. On se později stal jedním z nás a byl obětován za hříchy světa na kříži, aby „žádný, kdo v Něj věří, nezahynul, ale měl život věčný. “ (Jan 3:16).

Kde začíná světonázor křesťana? Prvním veršem Bible: Na počátku Bůh. Přestože jde jen o pár slov, můžeme z nich načerpat famózní množství informací. Bůh je absolutní, a proto je i pravda absolutní. A pravda je jen jedna, protože je jen jedna cesta k Bohu – skrze věčné Slovo, Syna, Ježíše Krista.

Izaiáš 55:10-11 (Studijní Bible):Tak jako déšť či sníh padá z nebe a nevrací se tam zpět, nýbrž zavlažuje zemi a činí ji plodnou a úrodnou — dává zrno tomu, kdo rozsévá, a chléb tomu, kdo jí — tak bude mé slovo, které vyjde z mých úst: Nenavrátí se ke mně prázdnou, nýbrž vykoná to, co si přeji, a zdárně dokáže to, k čemu ho pošlu.

Související články

Komentáře

  1. Musím říci, že ta třeskutá jednoduchost se mi líbí:
    Bůh je věčný – existuje vně dimenzi času (nemaje počátek ani konec).
    Je rovněž nekonečný, neboť se nachází i mimo dimenzi prostoru.
    Je nehmotný, jelikož přebývá mimo náš hmotný svět.
    A má vůli i osobnost. Jeho existence není pouze absolutní, Bůh má osobnost, neboť se z věčnosti rozhodl jednat.

    Sakra, jenom nevím – jak on to vlastně komunikuje s tím fyzickým světem nás lidí? Přes mysl vybrané skupiny lidí? Kteří jsou ti vybraní? Nejsou mezi nimi podvodníci? Jednou bylo dokonce několik papežů – který byl ten pravý? Proč některá svá tvrzení ŘKC někdy odvolává, dokonce se omlouvá za své činy? Proč o Písmo svaté se přetahují evangelíci, katolící, pravoslavní, ale i judaisté či mohamedáni, dokonce se zabíjejí? Kdo z nich má pravdu? Jak to tedy je? Bože, to je otázek, jenom abych nesedl někomu na lep!
    Jaroslav Štejfa

    1. Dobrý den,
      jak řekl Jan Hus: „Nemá býti věřeno v církev. Církev není Bohem. Papežové zajisté mohou lháti, ale Bůh nelže. “
      Katolicismus nemá nic společného s křesťanstvím nebo Bohem. Tento web není katolický, je vlastně antikatolický, protože bude vyvracet, kromě eucharastie, i další jejich doktríny. Historické křesťanství se vrací k reformaci a odtud k Augustínovi. Katolicismus do sebe natáhl lidské tradice, filozofie, okultismus… Já bych šel tak daleko a řekl, že už se nejedná o křesťanství, protože to je definováno Biblí jako následovatelé Ježíše Krista – věčného Božího Slova. Jinak Bible je velmi jednoduše psaná, aby to pochopilo i malé dítě, přesto ale ani největší teologové nedovedou plně porozumět všemu. A pro nevěřícího, jako jsem byl dříve i já, to bude těžko stravitelná porce jídla, když jí otevře, proto je nutné nejprve hledat Boha a prosit ho o odpuštění a Jeho Ducha, protože pak se člověku text otevře a je snadno pochopitelný a stále v něm nachází nové věci. Je to opravdu dvousečný meč. Pokud chcete Boha, najdete ho, pokud ne, naleznete záminku pro kterou tam jdete. Hezký den.

      1. Rozumím vám v tom smyslu, že každý člověk se snaží čelit nástrahám okolního světa racionálně, jinak by lidský rod nepřežil. Jde podle mne tedy o to, co v sobě pojem racionality skrývá. Pro jednoduchost v dané chvíli hodnotím, že se zde střetáváme na pozici racionality popperovské a pragmatické (upřednostňující konání založené na tvrzeních falsifikovatelných a činech cílených a účinných na straně mé; proti pozici racionality scholastické, zaručené Božím stvořením, na straně vaší. Jistě se shodneme, že oba modely jsou životaschopné, i když, jak se zdá, v nynější západní společnosti převládá ten první.
        Na otázku, proč tomu tak je, si já odpovídám, že ten druhý účelový model přináší lidem větší blahobyt (well-being) a méně utrpení. Na druhou stranu si myslím, že nikdy nemůže dominovat drtivou většinou prostě proto, že člověk k totální rozumové účelnosti není biologicky uspořádán.
        Pokud tedy veškerá náboženství svou existenci postaví na sekulárním základě, můžeme se do nekonečna přít o výhody toho či onoho a bude to prospěšné. Pokud však zvítězí u lidské rasy dogmatické autoritativní řízení společnosti, ať už na ateistickém nebo teistickém základě, lidstvo skončí rychle svoji existenci katastroficky. Bohužel se domnívám, že náboženství je k tomu náchylnější, protože je postaveno na dogmatech a historie to potvrzuje.
        Uvítám jakékoliv námitky.
        Jaroslav Štejfa

        1. Ř 13:1: Každá duše ať se podřizuje nadřízeným autoritám, neboť není autority, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,
          Ř 13:2: takže ten, kdo se staví proti autoritě, odporuje Božímu nařízení. Ti, kdo mu odporují, přivolávají na sebe soud.
          Ř 13:3: Vládcové nejsou postrachem dobrému jednání, nýbrž zlému. Chceš, aby ses nemusel bát autority? Čiň dobré, a budeš mít od ní chválu.
          Ř 13:4: Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, vykonavatelem hněvu nad tím, kdo činí zlo.
          Ř 13:5: Proto je nutno podřizovat se, a to nejen kvůli tomu hněvu, nýbrž i kvůli svědomí.
          Ř 13:6: Proto také platíte daně, neboť vládcové jsou Božími služebníky a právě tomu se vytrvale věnují.
          Ř 13:7: Dejte každému, co jste povinni: komu daň, tomu daň, komu clo, tomu clo, komu bázeň, tomu bázeň, komu čest, tomu čest.
          Ř 13:8: Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon.
          Je pozoruhodné , že křesťanské dogma o podřizování se je ustanoveno jedině Písmem , Evangeliem , ke kterému byli povolání Ježíšem Kristem apoštolové těch 12 , kteří uzamkli toto dogma křesťanské … v dnešním světě však vidíme snahu řkc , která toto dogma křesťanské se snaží narušit prohlášením , že oni jsou apoštolskou církví . K tomu ovšem nejsou oprávněni a Písmo / Bibli rozmělňují a popírají novým učením obsaženém v katolickém katechismu , které pověřené apoštoly ustanovší Evangelium ničí a tak říkají ve svém činění .. my nemáme s křesťanstvím , jež je autorizováno pouze Písmem , nic společného . Tedy co se týče křesťanství , to bylo oficielně nahrazeno heretickou sektou , jejíž skutky jsou v rozporu s křesťanským fundamentem .

          1. Jinak asi vůbec nebudete znát v katolickém česku, ale v USA existuje silný kalvinistický proud, který se zabývá předpokladovou filozofií. Zda má ateista například, na základě svého světonázoru, právo vyřknout určité věci jako morální soudy. Je to druh apologetiky. Já používám silná slova, protože odrážejí mou víru. https://www.youtube.com/watch?v=696p-h3G6-A

        2. Neshodneme. Já nepovažuji žádný nekřesťanský model za životaschopný. A nesnažím se obhajovat církevní dogmata. Ateisté neexistují. Neutralita neexistuje. Někdo by řekl, že je možné poznat něco o sobě a realitě, a pak se ptát, zda existuje Bůh. Já tvrdím, že není možné poznat nic o sobě ani o realitě, ledaže křesťanský Bůh existuje. Takže jakákoliv pozice, která je v opozici vůči biblickému světonázoru bude vždy stát na biblickém světonázoru a bude na něm záviset. Věda je přece jen produkt křesťanského světa. Vědecké bádání má mnoho předpokladů jako třeba uniformitu přírody či důvěryhodnost lidského rozumu – něco takového lze obhájit jedině, je-li Bible pravdivá. My sice vidíme, že zákony přírody zůstávají stejné, což nám říká náš rozum, kterému slepě důvěřujeme (takoví empirici jsou výborným příkladem). Otázka je, zda jakýkoliv ateistický světonázor umožňuje jak uniformitu přírody, tak validitu lidského uvažování. A prostě ne. Ateistický model velkého třesku, jež je závislý na zázraku, pracuje s konceptem náhody, a kde je náhoda, neexistuje pravda, ale pravděpodobnost pravdy. Na základě tohoto vidění světa nemůžeme říct, že zítra vyjde slunce s jistotou. Nemůžeme s jistotou spoléhat ani na fyzikální zákony. Může dojít k nějakému dalšímu neočekávánému vývoji jako na počátku. Vědec se může odvolat na empirismus, ale je tu známý problém indukce, jak to správně popsal i Bertrand Russell, že my víme pouze o tom, co se stalo v minulosti a můžeme se podívat na tzv. minulé budoucnosti, když jsme si pokládali otázku, zda vyjde slunce, ale nemůžeme nic vědět o budoucích budoucnostech – co doopravdy bude zítra. To můžeme jen pokud je zaslíbení v Bibli pravdivé a Bůh udržuje věci jak jsou až ke dni soudu. Mimochodem to, že dnes lidé nevěří v potupu a odvolávají se na empirimus je rovněž prorokováno v Bibli. Prostě to pokaždé přesně odpovídá realitě. Další věc je mysl. Četl jsem Daniela Dennetta na vysoké škole. Ty tři druhy myslí znějí sice logicky, protože mají jistou odezvu s realitou, ale nemají sílu vysvětlit existenci lidské mysli. Jako když se mravenec snaží zvednout obrovský balvan, ty tři modely připomínají spíše elektroniku a hradla, která reagují na vstupy a občas mají zpětnou vazbu. Je evidentní, a proto je člověk před Bohem bez výmluvy, že něco takového nemůže dospět ke komplexitě dnešního mozku. Taková představa je iracionální. Dynamický proces, jež vznikl z ničeho, nemá sílu vytvořil specifické a konkrétní věci s přesnou a konkrétní funkcí. Žádná věc vlastně není věcí. Všechno je iluzí. Existuje jen změna v čase. A proč člověk ví, že 1+1=2, proč člověk důvěřuje svému uvažování s jistotou? Také Darwin měl problémy s tím, zda můžeme důvěřovat své mysli, jestliže pochází z nižších druhů… a není předurčena jinou myslí. Jakýkoliv ateistický světonázor bude nesmysl a nekonzistentní. Já jsem vázán vůči pravdě. Pravda existuje vně naší mysl. Abychom mohli tvrdit, že známe pravdu, musíme mít k dispozici informace o všem. A takovou informaci nám může dát jen vševědoucí mysl. A proto věřím Bohu, protože ve všem ostatním pravda není ani být nemůže, maximálně pravděpodobnost pravdy. A pravda je jen jedna, protože je jen jedna cesta k Bohu. Já nediskutuji o možnostech. Já vím. Bůh existuje. Všichni to vědí. Ale v nepravosti potlačují pravdu. A proto nejsou konzistentní. Ateismus je amorální systém a ateisté jednají na základě morálních impulzů, žádní ateisté doopravdy neexistují. Morálka, krásno, pravda, láska, dobro, zlo… vše existuje v naší mysli, ale ne v realitě. Je to jen iluze. Ale vy nežijete jakoby to byla jen iluze, protože jste Boží stvoření, přestože se velmi snažíte to potlačovat. Jděte ke svým známým a řekněte jim do očí, že je milujete, protože jste determinován pudy. Bůh stvořil člověka k obrazu svému a dal mu schopnost porozumět Božím myšlenkám, proto víme, že víme. A obraz vždy ukazuje na originál. A odtud pocházejí věci jako morálka, pravda (absolutní), láska, spravedlnost, krásno, dobro… Jsou reálné a vycházejí z Boha. Ateista věří, že Bůh neexistuje, a všechno je pak jen iluzí.

          1. To vám váš život nezávidím. Znamená to, že když lidé zmizí jako biologický druh, že zaniká celý vesmír, protože existuje pouze v naší mysli?, Znamená to, že i já na chvíli zmizím, když se octnete v situaci, kdy vaše mysl vypne (bezvědomí ve spánku, po úraze, pod drogami)? Už jsem vám psal, že v křesťanského boha věří méně než 10% lidí na Zemi, tedy podle vás tito lidé nic nevědí, pohybuj íse po světě v bezvědomí? Souhlasím, že člověk nikdy nepozná podstatu svého myšlení – nikoliv však proto, že existuje Bůh, ale proto, že jakýkoliv systém může být zcela pochopen pouze metasystémem, to je v technice, vědě a logice běžná věc. To však neznamená, že svou mysl nemůžeme poznávat, analyzovat či kultivovat. Veškeré abstraktní objekty – matematika, logika, umění, krása, náboženství, teda i pravda, dobro a zlo existují pouze v naší mysli, v tom s vámi souhlasím. Jakmile zmizí poslední myslící tvor, zmizí i toto všechno ale vesmír zůstane dál. Ale že by to vycházelo od Boha? Musel by existovat a musela by existovat technologie přenosu informací mezi nadpřirozenýmm a přirozeným. Ale vy k tomu máte pouze víru pouze ve své mysli a nemáte žádný mechanismus proti zneužití. To je pak těžký život.
            A všechny tyto pojmy jsou relativní, absolutní hodnoty reálně neexistují. Jakýkoliv jev je pro něco dobrý a pro něco špatný. Pro vás, například, je dobré se najíst, jinak zemřete. Ale pro kuře, brambory ne bo co jste měl je to špatné, pro kuře dokonce fatální. Když Velká koalice vyhrála II. SV, bylo to pro civilisaci dobré, ovšem pro 60 milionů lidí špatné. Když narazila letadla v r. 2001 do Twins, bylo to dobré či zlé?
            Morálka – podle vás je odvozena z Bible, tedy desatero. Ale vždyť desatero vlastně nikdo nedodržuje, ani církve samotné, ani právní řády těch nejdemokratičtějších režimů se ho nedrží, ani vy ne. Morálka, jako každý jiný abstraktní systém, je daný pouze dohodou lidí a dodržováním jejích principů v myslích. Nic absolutního.
            Jaroslav Štejfa

  2. Ateista věří , že na počátku nebylo nic (0) a z toho nic , které třesklo jest vesmír (1) , tedy vyjádřeno – 0=1 , křesťan věří , že Bůh na počátku stvoření promluvil , a skrze Slovo povstalo vše co jest . Tedy Slovo=zvuk=energie=hmota … tedy Slovo (1) a hmota/vesmír – 1=1 . Jinak co se týče řkc .. ta Písmo pálila i ty , kteří hlásali „sola scriptura“ .. a dnes předkládá před písmo katechezi .. tedy , řkc můžeš škrtnout … neboť dobrý strom , nemůže nést špatné ovoce . Co se týče komunikace s Bohem , tak ten komunikuje pouze s těmi , kteří Ho hledají , a kteří se kají z hříchů … a s těmi , které k tomu ještě před stvořením vyvolil . Tedy argumentace , hle se mnou nikdo nekomunikuje , je asi jako vyndat si baterku z telefonu a divit se , proč se nic neděje 🙂

    1. Ale já si nestěžuji, že se mnou Bůh nekomunikuje (že mám vyndanou baterku). Já se ptám, jak mám v záplavě těch telefonů poznat, kdo přijal ten správný hovor, kdo (když jsou lidé hříšní) mi nelže, když jeho argumentace se opírá pouze o jeho omylnou mysl a prapodivný charakter. Vychází mi, že jste zastáncem teorie kolik lidí, tolik bohů (nejméně), vždyť ani jedna monoteistická církev není jednotná – podívejte se, jak se řežou křesťani mezi sebou, či mohamedáni mezi sebou. Zažil jste to u biologů nebo matematiků? Co když se zítra probudím a na základě komunikace s Bohem dojdu k úplně jiným závěrům, jiné morálce, jinému přesvědčení, než vy, vyhlásíte křížovou výpravu? Nebo se s tím smíříte? Proč potřebujete k autoreflexi svých špatných činů prostředníka? Proč si rovnou neřeknete – to a to jsem udělal špatně a příště se toho vyvaruji? Jedno Písmo svaté – jeden vyznavač řekne: musím zastřelit svou dceru, znásilnili ji, druhý řekne znásilnili ji, musíme toho parchanta dát do útulku, třetí řekne musím své dceři pomoci, aby z mého vnuka byl řádný člověk. A k čemu Bůh?
      Jaroslav Štejfa

      1. To že jsou na světě přítomny jakési křesťanské církve , prohlašující , my jediní jsme křesťanskou církví , není nic než jen tvrzení .. křesťanství je definováno Písmem / Biblí , pokud takové společnosti jednají mimo Písmo , jsou křesťanské jen a pouze účelově , pro svůj prospěch , jako třeba pro vybírání desátků a ustanovování pravidel a poslušnosti společenstvím , nad rámec Písma . Bible je dosti a jasně konkrétní a křesťanství jasně definuje . Není možno některé pasáže vytrhovat a stavět , oproti jinému učení nad jiné přikázání a tvrdit , my jsme ti praví … Křesťan je podřízen rovnoměrně celému učení , nikoliv jen vytrženým pasážím .. Církev neplní , či rozhodně nemá plnit roli sektářskou , či ovládající skupiny lidí … církev má pouze plnit , z prvotního významu – shromáždění věřících , účel setkávání věřících očekávající návrat Syna a posilovat se ve víře , kázat Slovo a vracet na úzkou cestu zbloudilé , tedy názor , nebo role autoritativního spolku vedoucího k manipulaci , či jakémukoliv jinému účelu , než očekávání návratu jejich Krále a povzbuzování se navzájem , je mimo křesťanský fundament . To samozřejmě kompromitovalo křesťana v očích světa . Což je jeden z efektů heretického sektářství , který ne vždy je záměrným .

    2. „Ateista věří , že na počátku nebylo nic (0) a z toho nic , které třesklo jest vesmír…“
      Nevím jak vážně to myslíte. Odpovím však vážně: Nám známý vesmír podle fyziků vznikl, zdá se, pře 14 miliardami let a fyzika neumí odpovědět z čeho. Tím je zároveň naznačeno, že je třeba na tento problém hledat vysvětlení. Neprokázaných teorií, jak by to mohlo vypadat, je mnoho, několik vypadá nadějně a je potřeba neustále experimentovat a teorie falsifikovat, až dojdeme k něčemu přijatelnému (jako ostatně mnohokrát). K něčemu, co odolá námitkám a porovnávání s realitou. Hádám, že tam nebude figurovat nadpřirozeno. Alespoň ve vědě se to zatím nestalo. Znova opakuji, když věda nemá na hranicích svého poznání zatím uspokojivou odpověď – dosadit tam Boha je bláhovost, říká se tomu Bůh mezer. Je to impotence sama. Proč vám hraje televizor nebo jezdí auto – no přece Bůh. Odpověď zpozdilce o několik století.
      Jaroslav Štejfa

      1. Pokud teoretický fyzik neví z čeho třeskl vesmír , tak je pouze v oblasti víry , nikoliv empirického faktu . Tímto se teoretik vzdaluje od vědeckého dogmatu , aneb , experimentální vědy , která na základě dat z měření , pokusů a pozorování , vědeckou metodou ustanovuje objevy a definuje procesy v realitě . Pokud nevím , nic tím nedokazuji a nevím není prokazatelné , děkuji za spolupráci … A propo věda , od třesku upouští , právě pro neudržitelnost ve světle jí definovaných zákonů .

      2. Vše co má počátek , podléhá kauzalitě tedy příčina a její následek … 1. termodynamická věta říká , energie nevzniká , ani nezaniká … co se z toho dá vyvodit ? Energie / hmota není následkem sebe sama , nemohla být vlastní příčinou . Vyžaduje proto příčinu .. Věda toto ví .

  3. Pokud existuje energie a není příčinou sebe sama , nemohla vzniknout sama od sebe , protože nevzniká , ani nezaniká , tak musí mít příčinu existence .

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button