Kdo je doopravdy Ježíš z Nazareta? Velký učitel? Prorok? Nejvyšší stvoření, skrze které Bůh stvořil svět? Nebo je to sám Hospodin, Bůh Izraele, který přišel v těle? Jde o zcela zásadní otázky!
Svědkové Jehovovi i mnozí liberální teologové tvrdí, že apoštolové Ježíše nikdy výslovně Bohem nenazvali, že to je až pozdější výmysl církevních koncilů. Pojďme se podívat na to, co učí Písmo.
Nebudeme přitom hledat jen verše, kde je Ježíš nazván Bohem (i když i ty existují – J 1:1; J 20:28; Tt 2:13; Žd 1:8 – více v článku Pán Ježíš: pravý člověk a pravý Bůh). Uděláme něco možná ještě přesvědčivějšího.
Autoři Nového zákona byli Židé vychovaní na Šema, vyznání jediného Hospodina (Dt 6:4). Pro ně nebylo nic horšího než přisoudit Boží slávu stvoření. A přesto berou texty, které ve Starém zákoně mluví výslovně o Hospodinu (hebr. JHVH, v řecké Septuagintě Kyrios), a bez jakéhokoli vysvětlování je vztahují na Pána Ježíše. Všimněte si: nejde o proroctví o Mesiáši, ale o výroky o samotném Bohu.
Podobně jako kdysi v článku 60 naplněných proroctví o Ježíši Kristu si tato místa seřadíme do tabulek: vlevo výrok o Hospodinu, vpravo jeho použití v Novém zákoně. Tam, kde je výklad sporný nebo argument slabší, to poznamenávám přímo v tabulce.
Pojďme na to.
I. Jméno Hospodinovo a vyznání (uctívání)
| Č. | Téma | Hospodin ve Starém zákoně | Ježíš v Novém zákoně | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Přede mnou klesne každé koleno | „Při sobě jsem přísahal, z mých úst vyšla spravedlnost, slovo, které se neodvrátí, že přede mnou klesne každé koleno, každý jazyk bude přísahat…“ (Izajáš 45:23) | „aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí, a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.“ (Filipským 2:10-11) | V Izajášovi to říká Hospodin, který o sobě o verš dříve prohlašuje: „já jsem Bůh a jiného není“ (Iz 45:22). |
| 2 | Kdo vzývá Hospodinovo jméno, bude zachráněn | „I stane se, že každý, kdo bude vzývat Hospodinovo jméno, se zachrání, protože na hoře Sijón a v Jeruzalémě bude útočiště…“ (Joel 3:5) | „Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. […] neboť ‚každý, kdo by vzýval Pánovo jméno, bude zachráněn.‘“ (Římanům 10:9, 13) | „Pán“ ve v. 13 je tentýž Pán, kterého vyznáváme ve v. 9. Srov. Sk 2:21, 36. |
| 3 | Vzývat jméno Páně | „Tehdy začalo vzývání Hospodinova jména.“ (Genesis 4:26) | „…spolu se všemi, kteří na kterémkoliv místě vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, Pána jejich i našeho.“ (1. Korintským 1:2) | Vzývat Hospodinovo jméno znamená ve SZ uctívat Boha. Srov. Sk 7:59; 9:14, 21. |
| 4 | Hospodin jediný (Šema) | „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.“ (Deuteronomium 6:4) | „my máme jediného Boha, Otce, od něhož je všechno a pro něhož jsme my, a jediného Pána, Ježíše Krista, skrze něhož je všechno, i my jsme skrze něho.“ (1. Korintským 8:6) | Pavel rozděluje slova Šema (Bůh / Pán) mezi Otce a Syna a přitom hájí monoteismus proti modlám. |
| 5 | Hospodina zástupů posvěťte | „Hospodin zástupů – jen on vám budiž svatý; on je vaše bázeň a on je vaše strachování.“ (Izajáš 8:13) | „ale Pána, Krista, posvěťte ve svých srdcích.“ (1. Petrův 3:15) | Petr ve v. 14 cituje i předchozí verš Iz 8:12. |
| 6 | Kámen úrazu | „On vám bude svatyní, ale kamenem úrazu a skálou pohoršení pro oba domy izraelské…“ (Izajáš 8:14) | „…nevěřícím je to ‚kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal kamenem úhelným‘ a ‚kamenem úrazu a skálou pohoršení‘.“ (1. Petrův 2:7-8) | „On“ je v Iz 8:14 Hospodin zástupů z v. 13. Srov. Ř 9:32-33. |
| 7 | Pán pánů | „Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bohem bohů a Pánem pánů…“ (Deuteronomium 10:17) | „Na plášti a na svém boku má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů.“ (Zjevení 19:16) | Srov. Zj 17:14, kde je takto nazýván Beránek. |
| 8 | Okuste, že Hospodin je dobrý | „Okuste a vizte, že Hospodin je dobrý. Blahoslavený je muž, který v něm hledá útočiště.“ (Žalm 34:9) | „jestliže jste [vskutku] okusili, že Pán je dobrý. Když přicházíte k němu, kameni živému…“ (1. Petrův 2:3-4) | Živý kámen je Kristus (v. 4-8). |
| 9 | Kdo se chlubí, ať se chlubí Hospodinem | „ale kdo se chlubí, ať se chlubí tím, že je rozumný a zná mě, že já, Hospodin, vykonávám na zemi milosrdenství…“ (Jeremjáš 9:23) | „Vy však jste z něho v Kristu Ježíši, jenž se nám stal moudrostí od Boha… aby se stalo tak, jak je napsáno: ‚Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.‘“ (1. Korintským 1:30-31) | U Jeremjáše se máme chlubit Hospodinem. Pavel tentýž výrok vztahuje na „Pána“, kterým je zde Kristus Ježíš z v. 30. |
II. Stvořitel a Pán stvoření
| Č. | Téma | Hospodin ve Starém zákoně | Ježíš v Novém zákoně | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 10 | Ty jsi založil zemi | „Dávno jsi založil zemi, nebesa jsou dílo tvých rukou. Ta zaniknou, ale ty zůstaneš. Všechna jako roucho zvetší, vyměníš je jako plášť a budou proměněna. Ale ty jsi stále týž – tvá léta nekončí.“ (Žalm 102:26-28) | „avšak o Synovi: […] ‚Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi a nebesa jsou dílem tvých rukou. Ona pominou, ty však zůstáváš; všechna jako roucho zestárnou a jako plášť je svineš, [jako roucho] budou i proměněna. Ty však jsi stále tentýž a tvá léta nepominou.‘“ (Židům 1:8, 10-12) | Žalm je modlitba k Hospodinu (Ž 102:2). Autor listu ho čte jako slova Boha „o Synovi“ (v. 8). |
| 11 | Hospodin sám roztahuje nebesa | „Já jsem Hospodin, který činím všechno: Já sám roztahuji nebesa, kdo byl se mnou, když jsem rozprostíral zemi?“ (Izajáš 44:24) | „Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je.“ (Jan 1:3) | Srov. Ko 1:16-17. Pokud Hospodin tvořil sám, Kristus nemůže být stvořený nástroj. |
| 12 | Hospodin utichuje bouři | „Když ale ve své tísni úpěnlivě volají k Hospodinu, vyvádí je z jejich úzkostí. Proměnil bouři v utišení, vlnobití utichlo.“ (Žalm 107:28-29) | „Probudil se, pohrozil větru a řekl moři: ‚Mlč, buď zticha!‘ A vítr přestal a nastal úplný klid. […] ‚Kdo to tedy je, že ho poslouchají i vítr i moře?‘“ (Marek 4:39, 41) | Otázka učedníků má odpověď v Žalmu 107. Srov. Ž 89:10. |
| 13 | Kráčí po moři | „On sám roztahuje nebesa a kráčí po návrších moře.“ (Jób 9:8) | „…přicházel k nim kráčeje po moři a chtěl je minout. […] ‚Vzchopte se, to jsem já, nebojte se!‘“ (Marek 6:48, 50) | Ježíšovo „to jsem já“ zní řecky egó eimi, doslova „já jsem“ – stejně jako Boží jméno (Ex 3:14; Iz 43:10). I slova „chtěl je minout“ mohou připomínat, jak Bůh „šel kolem“ Mojžíše a Eliáše, když se jim zjevil (Ex 33:22; 1 Kr 19:11) – to je však už výklad. |
| 14 | Slovo, které nepomine | „Tráva usychá, květ vadne, ale slovo našeho Boha obstojí navěky.“ (Izajáš 40:8) | „Nebe a země pominou, ale má slova jistě nepominou.“ (Matouš 24:35) | Ježíš říká o svých slovech to, co Izajáš o slovu Božím. |
III. Hospodinova sláva a jeho jméno „Já jsem“
| Č. | Téma | Hospodin ve Starém zákoně | Ježíš v Novém zákoně | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 15 | Izajáš viděl Hospodinovu slávu | „V roce, kdy zemřel král Uzijáš, jsem viděl Panovníka sedícího na trůnu vysokém a vyvýšeném… […] Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů; celá země je plná jeho slávy!“ (Izajáš 6:1, 3) | „To řekl Izaiáš, protože spatřil jeho slávu a mluvil o něm.“ (Jan 12:41) | Klíčové místo. Jan těsně předtím cituje Iz 6:10 (J 12:40); „o něm“ je Ježíš (v. 37, 42). Někteří vztahují „jeho slávu“ jen k Iz 53, ale slávu Izajáš „viděl“ právě v Iz 6. |
| 16 | „Já jsem“ | „Bůh Mojžíšovi odpověděl: JSEM, KTERÝ JSEM. A pokračoval: Toto řekneš synům Izraele: JSEM mě poslal k vám.“ (Exodus 3:14) „…abyste mne poznali a uvěřili mi a porozuměli, že to jsem já. Přede mnou nebyl vytvořen žádný Bůh ani po mně žádný nebude.“ (Izajáš 43:10) | „Ježíš jim řekl: ‚Amen, amen, pravím vám, dřív než byl Abraham, já jsem.‘“ (Jan 8:58) „Již teď vám to říkám, dříve než se to stane, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že Já jsem.“ (Jan 13:19) | Ex 3:14 je Boží jméno zjevené Mojžíšovi. J 13:19 téměř doslova opakuje Iz 43:10 („abyste… uvěřili, že“); v řecké Septuagintě stojí v Iz 43:10 totéž egó eimi („já jsem“) jako u Jana. Židovská reakce na J 8:58: zvedají kameny (J 8:59). |
| 17 | Svou slávu jinému nedám | „Já jsem Hospodin, to je mé jméno, a svou slávu jinému nedám, ani svou chválu modlám.“ (Izajáš 42:8) | „A nyní ty, Otče, oslav mne u sebe tou slávou, kterou jsem u tebe měl, dříve než byl svět.“ (Jan 17:5) | Teologický závěr, ne citace: slávu, kterou Hospodin nedává nikomu mimo sebe, Syn s Otcem sdílí od věčnosti. |
| 18 | Král / Pán slávy | „Kdo to je, ten Král slávy? Hospodin zástupů – on je Král slávy! Sela.“ (Žalm 24:10) | „…kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy.“ (1. Korintským 2:8) | Slovní shoda, ne citace. Podpůrný argument. Srov. Jk 2:1. |
| 19 | Hospodin je světlo | „Hospodin je mé světlo i má spása, koho bych se bál?“ (Žalm 27:1) | „Ježíš k nim opět promluvil: ‚Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.‘“ (Jan 8:12) | Srov. Iz 60:19-20 a Zj 21:23, kde je lampou nového Jeruzaléma Beránek. |
IV. Hospodin přichází: cesta, pastýř, Zachránce
| Č. | Téma | Hospodin ve Starém zákoně | Ježíš v Novém zákoně | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 20 | Připravte cestu Hospodinovu | „Hlas volá v pustině: Připravte cestu Hospodinovu, napřimte v pustině silnici pro našeho Boha!“ (Izajáš 40:3) | „Hlas volajícího v pustině: Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte jeho stezky.“ (Marek 1:3) | Jan Křtitel připravuje cestu Ježíši (Mk 1:7-9; J 1:23). V Iz 40:9 následuje: „Hle, váš Bůh!“ |
| 21 | Pán přijde do svého chrámu | „Hle, posílám svého posla a připraví cestu přede mnou. Panovník, kterého hledáte, vstoupí náhle do svého chrámu… praví Hospodin zástupů.“ (Malachiáš 3:1) | „Hle, [já] posílám svého posla před tvou tváří, který upraví tvou cestu [před tebou].“ (Marek 1:2) | U Malachiáše posel připravuje cestu „přede mnou“, tedy před Hospodinem. Evangelium má „před tvou tváří“: Otec mluví k Synovi. Srov. L 7:27. |
| 22 | Sám budu pást své ovce | „Neboť toto praví Panovník Hospodin: Hle, to jsem já. Vyhledám své ovce a budu o ně pečovat.“ (Ezechiel 34:11) | „Já jsem ten dobrý pastýř. Dobrý pastýř pokládá svou duši za ovce.“ (Jan 10:11) | Srov. Ž 23:1; L 19:10; 1 Pt 2:25. Ez 34:23 zároveň mluví o pastýři „Davidovi“. V Kristu se oba obrazy spojují. |
| 23 | Jen Hospodin je Zachránce | „Já, já jsem Hospodin a kromě mne žádný zachránce není.“ (Izajáš 43:11) | „očekávajíce tu blahoslavenou naději, zjevení slávy velikého Boha a našeho Zachránce Ježíše Krista…“ (Titovi 2:13) | V Tt 2:13 a 2 Pt 1:1 stojí „Bůh a Zachránce“ v řečtině pod jedním členem (Granville Sharpovo pravidlo). Srov. L 2:11; Sk 4:12. |
| 24 | Hospodin odpouští hříchy | „Já, já jsem ten, kdo mažu kvůli sobě tvá přestoupení a tvé hříchy připomínat nebudu.“ (Izajáš 43:25) | „‚Rouhá se! Kdo je mocen odpouštět hříchy, ne-li jediný: Bůh.‘ […] Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět hříchy na zemi…“ (Marek 2:7, 10) | Ježíš předpoklad zákoníků nevyvrací, ale potvrzuje ho uzdravením. Srov. Ž 130:4. |
| 25 | Hospodin, manžel svého lidu | „Vždyť tvým manželem je tvůj Tvůrce, jeho jméno je Hospodin zástupů, a tvým vykupitelem je Svatý Izraele.“ (Izajáš 54:5) | „Ježíš jim řekl: ‚Mohou se svatebčané postit, když je ženich s nimi?‘“ (Marek 2:19) | Srov. Oz 2:18-22; 2 K 11:2; Ef 5:25-32; Zj 19:7. Ve SZ nemá Izrael jiného ženicha než Hospodina. |
| 26 | Pohledí na mne, kterého probodli | „Vyleji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a úpěnlivých proseb. Pohledí na mě, toho, kterého probodli, a budou ho oplakávat…“ (Zachariáš 12:10) | „A zase na jiném místě Písmo praví: ‚Uvidí, koho probodli.‘“ (Jan 19:37) | Mluví Hospodin, Stvořitel nebes (Za 12:1). Jen několik pozdních hebrejských rukopisů má „na něj“ místo „na mě“. Srov. Zj 1:7. |
| 27 | Vystoupil na výšinu a vedl zajatce | „Vystoupils na výšinu, vedl jsi zajatce, přijals dary v podobě lidí, dokonce i vzpurníků. Vystoupils, abys tam přebýval, Hospodine Bože.“ (Žalm 68:19) | „Proto praví: ‚Vystoupil do výše, odvedl s sebou zajatce [a] dal dary lidem.‘“ (Efezským 4:8) | Žalm mluví o Hospodinu Bohu; Pavel jeho výstup vztahuje na Krista (Ef 4:9-10). |
| 28 | Hospodin přijde se svými svatými | „Tehdy přijde Hospodin, můj Bůh, a všichni svatí s ním.“ (Zachariáš 14:5) | „…bezúhonná v svatosti před Bohem a naším Otcem v příchodu našeho Pána Ježíše se všemi jeho svatými.“ (1. Tesalonickým 3:13) | Srov. Mt 25:31. |
| 29 | Den Hospodinův | „Slunce se změní v temnotu a měsíc v krev, dříve než přijde Hospodinův den, velký a hrozný.“ (Joel 3:4) | „On vás také bude utvrzovat až do konce, abyste byli bez úhony v den našeho Pána Ježíše [Krista].“ (1. Korintským 1:8) | Srov. Am 5:18-20; Fp 1:6, 10. |
V. Soudce, První a Poslední, ten, komu patří klanění
| Č. | Téma | Hospodin ve Starém zákoně | Ježíš v Novém zákoně | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 30 | První a poslední | „Toto praví Hospodin, král Izraele a jeho vykupitel, Hospodin zástupů: Já jsem první a já jsem poslední; kromě mne není žádný Bůh.“ (Izajáš 44:6) | „I položil na mne svou pravici a řekl: ‚Neboj se. Já jsem první i poslední…‘“ (Zjevení 1:17) | Mluví ten, který byl mrtev a žije (Zj 1:18). Srov. Iz 48:12; Zj 2:8; 22:13. |
| 31 | Zkoumá srdce a ledví | „Já, Hospodin, zkoumám srdce a zkouším ledví, abych každému dal podle jeho cest, podle ovoce jeho činů.“ (Jeremjáš 17:10) | „A všechny sbory poznají, že já jsem ten, který zkoumá ledví i srdce, a každému z vás odplatím podle vašich skutků.“ (Zjevení 2:23) | Mluví „Syn Boží“ (Zj 2:18). Téměř doslovná citace. |
| 32 | Odplatí každému podle skutků | „(a tvé je, Panovníku, i milosrdenství) a že odplatíš každému podle jeho skutků.“ (Žalm 62:13) | „Syn člověka má přijít v slávě svého Otce se svými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.“ (Matouš 16:27) | Srov. Př 24:12; Zj 22:12. |
| 33 | Soudce celé země | „Cožpak soudce celé země nebude jednat podle práva?“ (Genesis 18:25) | „Vždyť Otec ani nikoho nesoudí, ale všechen soud svěřil Synu, aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce.“ (Jan 5:22-23) | Srov. Ž 96:13; Sk 17:31; 2 K 5:10. |
| 34 | Tvůj trůn, Bože | „Tvůj trůn, Bože, trvá navěky a navždy. Žezlo přímosti je žezlo tvého království.“ (Žalm 45:7) | „avšak o Synovi: ‚Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo přímosti je žezlem tvého království.‘“ (Židům 1:8) | Někdo čte „Bůh je tvůj trůn“. Proti tomu stojí v. 10, kde je Syn osloven „Ty, Pane“. |
| 35 | Ať se mu pokloní všichni andělé | Deuteronomium 32:43 v Septuagintě a v kumránském textu; masoretský text, ze kterého překládá ČSP, tuto větu nemá. Srov. Žalm 97:7. | „A opět, když uvádí Prvorozeného do světa, praví: ‚Ať se mu pokloní všichni andělé Boží.‘“ (Židům 1:6) | Autor listu cituje Septuagintu, kde jde v Dt 32:43 o poklonu Bohu. Tento řádek má i hebrejský rukopis z Kumránu (4QDeutq, označovaný také 4Q44), jen místo „andělé Boží“ čte „všichni bozi“. |
| 36 | Klanění náleží jen Hospodinu | „Hospodina, svého Boha, se boj, jemu služ a v jeho jménu přísahej.“ (Deuteronomium 6:13) | „A všechno stvoření… jsem slyšel volat: ‚Tomu, jenž sedí na trůnu, a Beránkovi dobrořečení, úcta, sláva i moc na věky věků!‘“ (Zjevení 5:13) | Ježíš sám vztahuje Dt 6:13 na klanění jedinému Bohu (Mt 4:10). Srov. Mt 14:33; 28:9; J 9:38 a odmítnutí klanění andělem (Zj 22:8-9) i Petrem (Sk 10:25-26). |
Nejčastější námitky
Podívejme se ještě na nejčastější námitky:
Za prvé, námitka zplnomocněného zástupce. Svědkové Jehovovi říkají, že Ježíš jedná jen jako Boží vyslanec, a proto se na něj Boží výroky vztahují „v zastoupení“. Je pravda, že Syn je poslaný Otcem. Přesto z toho ještě neplyne, že je jen posel. Vyslanec může jednat jménem krále, ale nemůže být Stvořitelem nebe a země (Žd 1:10), nemůže mít slávu, kterou Bůh nedá nikomu jinému (Iz 42:8), a nesmí přijímat uctívání (Zj 22:8-9). A právě tohle všechno Nový zákon o Kristu říká.
Za druhé, Ježíš není Otec. Tento seznam neučí, že Ježíš a Otec jsou jedna osoba. Nový zákon je ostře rozlišuje (1 K 8:6; Žd 1:8-10; Mal 3:1 v Mk 1:2). Jméno Hospodin patří jedinému Bohu a Nový zákon ho klade na Otce i na Syna. Jinak řečeno: verše nás nevedou k modalismu, ale k Trojici. (Podrobněji jsme se tomu věnovali v článku Sedm obvyklých námitek proti Trojici – a co na ně říká Písmo.)
Za třetí, námitka „jen slovní shody“. Některé řádky (č. 18, 19, 25) jsou spíše „narážky“ než citace. Samy o sobě by nic nedokázaly. Váhu mají teprve vedle přímých citací (č. 1, 2, 10, 15, 20, 31), kde novozákonní autor bere výrok o Hospodinu a vědomě ho vztahuje na Ježíše.
Závěr
Co s tím tedy uděláme? Máme opravdu jen dvě možnosti. Buď apoštolové – Židé, kteří by raději zemřeli, než by se poklonili modle – nesmírně povrchně zacházeli s Božím jménem. Nebo věděli doopravdy přesně, co dělají. Kdepak by Žid Pavel vzal Izajášův verš o jediném Bohu, před kterým poklekne každé koleno, a omylem ho připsal stvoření!
Nový zákon nepotřebuje všude psát „Ježíš je Bůh“. Bere to nejsvatější, co Židé znali – jméno, slávu a dílo Hospodinovo – a bez rozpaků to klade na Pána Ježíše Krista. Zkrátka: kdo vyznává Ježíše jako Pána, vyznává ho jako Hospodina.
Vezměme si proto na závěr slova, která vyslovil nedůvěřivý Tomáš, když uviděl vzkříšeného Krista:
„Tomáš mu odpověděl slovy: ‚Můj Pán a můj Bůh.‘“ (Jan 20:28).




