BiblePolemikaVšechny články

O falešném duhovém náboženství

Pojďme nejprve jasně a hrdě říct, že když zastáváme pravdivý postoj, nemáme žádnou potřebu cenzurovat, postihovat ani nijak jinak omezovat opačné (špatné) názory. Neplatí to vždy, nicméně jedním z typických znaků prohraného argumentu, je právě snaha o cenzurování protistrany. Pravda se nebojí diskuzí. Pravda diskuze vítá!

Pravda také nemá potřebu vytvářet lživé argumenty, aby se prosadila. Není jako zloděj, jenž se snaží pod rouškou noci vtrhnout potají do domu a uloupit, co se dá. To není způsob pravdy. Kdepak! Přesto mají všechny falešné systémy právě tuto vlastnost: Jsou založeny na lži. A už prohrály…

Všechny velké šelmy (země), které si uzurpovaly postavení Boha, nakonec o sobě musejí lhát. Musejí přepisovat historii. V zásadě neexistuje nic jako sekulární stát. Neexistuje totiž nic jako nenáboženský člověk. Existují jen různé náboženské systémy, pokud jde o otázku finální autority, ať už se uctívá osobní Bůh, energie nebo určité neosobní hodnoty a ideologie (jako třeba demokracie). Všechny tyto systémy spojuje ovšem jedno: Nejsou založeny na pravdě a musejí o sobě lhát, aby si zajistily kontinualitu.

A tak o sobě lhal Sovětský komunistický režim. Tak o sobě lže současné Rusko. Tak o sobě lže Čína. A také i náš skomírající a nemocný západ…

A tak o sobě lžou i zástupci moderního duhového náboženství LGBTQ+, jenž jsou předmětem tohoto článku. Náboženství? Ano, nemylte se! Jde o náboženství!

Nejprve si ale řekněme jasně a s úsměvem na tváři: Fakt, že musejí lhát, znamená jen to, že již prohráli. Žádný systém, který je založen na lži dlouhodobě nevydrží ani na tomto hříšném světě. Proč? Protože Bůh.

Žádný systém, který v sobě obsahuje semínko vlastní destrukce, nemůže nakonec zvítězit. Jaké semínko? Ve skutečnosti existuje rozpor mezi LGB (lesby, gayové, bisexuálové) a TQ+ (transgendeři, a ti další), jenž můžeme i reálně pozorovat. Například známá česká tenistka žijící v USA, Martina Navrátilová, je lesba a také veteránka bojovnice za duhové náboženství z dob, kdy ještě mělo jenom pár písmenek. Jenže mezi tím se změnily doktríny a Navrátilová se dostala za svou kritiku transgender sportovců pod palbu mladších aktivistů z duhového náboženství. Revoluce požírá svě děti?

A zde máme právě to semínko destrukce. LGB totiž operuje ještě v binárním světě mužů a žen. Zatímco T se vydalo již do metafyzikálních rovin a stojí na základě konceptu genderu jako sociálního konstruktu, kdy jde jen o určitou identitu, kterou si člověk sebeurčí. A všichni se mu musí samozřejmě podřídit. A pokud tak neučiníte, dostanete se v mnoha zemích do konflitku se zákonem (například v Kanadě).

Je to až surrealistické, ale je to tak. Pokud se někdo v Kanadě (a nejen zde, ale v mnoha zemích od nás na západ) rozhodne se svou deviací vyjít na veřejnost, jste nuceni ho oslovat způsobem, jakým si daný člověk usmyslí. Je potřeba ale rozlišit dvě věci: Když bych například vstoupil do domu takového člověka, vnímám, že je správné se chovat slušně a byť nesouhlasím s životním stylem takového člověka, třeba bych i krátkodobě přistoupil na jeho pravidla. Zvláště, pokud mu budu chtít promluvit do duše… Něco jiného je ale pak veřejná povinnost pro každého člověka. Tam jde vlastně o moderní adaptaci známé povídky Císařovy nové šaty, kde všichni mají předstírat, že daný muž je žena, když je mužem. Celá společnost se pak stává absurdním „Monty Python“ sketchem.

A poněkud úsměvné na tom je, že naše sekulární ateistická materialistická společnost tímto způsobem nechtěně oživila mrtvou metafyziku, což je část filozofie zabývající se bytím a řešící například otázku Boží existence, kam ale vtěsnala, pro změnu, identitu člověka. On ten striktí materialismus jaksi nestačí. Zvláště pokud vás hmota omezuje jen na dvě pohlaví. A zde se více dostáváme do náboženského aspektu duhového náboženství…

Duhové (falešné) náboženství má totiž řadu rysů jako mají jiná falešná náboženství. Pojďme se na ně ve stručnosti podívat.

1. Falešnost.

Jde v prvé řadě o falešné náboženství. Není zkrátka založeno na realitě, a proto musí lhát a používat laciné úskoky. Již jsme zmínili arbitrární metafyzickou rovinu genderu; arbitrární, neboť jde o lidský výmysl, který nevychází z reality. Pojďme ale dál ukažme si, jak členové duhového náboženství rádi manipulují.

Jedním z typických způsobů manipulace je totiž snaha obvinit lidi, co považují homosexuální jednání za špatné, z jisté formy rasismu zvané homofobie. Opravdu je to naprosto typické, že ztotožňují odpor k homosexualitě s odporem například k černochům.

Je tu ale drobný problém, který bohužel většině lidem uniká (i díky tomu, že nám chybí vzdělání na úrovni logického odvozování). Jde totiž o dvě naprosto rozdílné věci. Rasa / etnikum je podmíněna geneticky, homosexualita ne. Neexistuje žádný homosexuální gen, říká největší studie na toto téma z roku 2019, s tím, že je sice řada malých genetických faktorů, jenž mají mít vliv asi tak 1%, jak vyplývá z článku na Reuters, jenž studii komentuje, ale zbytek bude převážně ovlivněn vnějšími vlivy (vzdělání, prostředí, výchova, traumata). Což mimochodem potvrzují i statistiky, podle kterých se přibližně 21% dospělých jedinců z Generace Z (od r. 1995) v USA identifikuje s jedním z písmenek duhového náboženství. Jak to potvrzuje? Genetika se nezměnila, ale indoktrinace ano. Jsme rádi, že jste nám jasně dokázali, že homosexualita a duhový životní styl je převážně podmíněn vnějšími okolnostmi. My jsme vám to říkali.

Takže je lež tvrdit, že odpor k homosexuálnímu životnímu stylu, je to samé jako odpor k jiné rase / etniku. Je to lež a manipulace. Cenzurou jen potvrzujete, že nejste schopni vést diskuzi, a že jste již prohráli.

Není-li tedy homosexualita spojena s genetikou a je-li z velké části ovlivěna okolnostmi, nejde o neměnný stav bytí jako třeba rasa či etnikum (další lež). I když má člověk tyto touhy, nejsou neměnné a je tedy věcí rozhodnutí, zda je následovat nebo s nimi něco dělat. Jenže, když tak učiníte, dostanete se nevyhnutelně do konfliktu s duhovým náboženstvím.

2. Duhové doktríny

Jako každé náboženství, má i to duhové své doktríny. Jenže je tu problém. Jde totiž o radikální náboženství, které se mění rychleji než je obvyklé u jiných falešných náboženství (falešné náboženství nejsou pravdivé a jsou tedy předmětem změny). Proto, co bylo ortodoxní v jedné generaci, se může stát herezí v té druhé (například právě zastaralý binární genderový model). Členové se musí naučit se rychle adaptovat.

Duhové náboženství miluje diverzitu (základní doktrína), ovšem jen ve velmi úzce vymezeném prostoru sexuality. S otevřenou náručí přijme jakoukoliv expresi, a čím více posouvá hranice přijatelného, aniž by vyvolala zásadní odpor, tím lépe! Hlavním cílem je nakonec jen stále posouvat hranice (toto si podtrhněte!).

Základním teologickým předpokladem je sexuální autonomie. Nemůžeme zkrátka zpochybňovat žádnou sexuální expresi, jenž je zrovna součástí duhového náboženství, které se stále mění, takže je potřeba dávat pozor a znát aktuální katechismus! Jinak… víte co!

Další hroznou doktrínou je to, že se nelze vrátit zpátky. Jen maximálně jít dopředu. Kdo tedy vyznal, že je homosexuál, již nemůže být něco méně než homosexuál (není tedy možné odmítnout homosexualitu a žít normálně podle Božího designu). Je možné jen pokračovat dále. Jak jsme psali, hlavním cílem je nakonec jen posouvat hranice.

3. Uctívání

Člověk je předmětem uctívání a jeho sexuální svoboda. Po svých členech vyžaduje duhové náboženství nejenom toleranci pro každou expresi, ale společné oslavování. Nestačí jen souhlasit, to je latentní homofobie, musíte být součástí průvodu a hlasitě zpívat stejnou chválu.

Jednou za rok probíhá pak sakrament veřejného pochodu pýchy, kde probíhá veřejné uctívání všech možných expresí. Všichni musejí oslavovat. I ti, co jen pozorují!

Co se tedy uctívá? Člověk a jeho sexuální exprese. Ještě buďme ale přesnější. Uctívají se výhradně všechny exprese kromě té jediné, ze které může vzniknout dítě. Tak.

4. Členství

Kdo je tedy součástí duhového náboženství? Všichni, kdo se mohou identifikovat s jedním z písmenek akronymu. Otázka zní: Co ale když se nemůžete identifikovat s žádným písmenkem, můžete být i přesto členem? Ano! Řekněme, že zde existuje základní rozdělení na duchovní a laiky. První skupina jsou duchovní, další jsou laici. Laici nepraktikují životní styl, ale jsou jeho věrní podporovatelé. Jsou naprosto klíčoví, protože na nich stojí úspěch duhového náboženství.

5. Aposteze

Když opustíte Svědky Jehovovy či jinou podobnou sektu, přestanete pro její členy existovat. To samé platí i pro bývalé členy duhového náboženství. Mnozí našli svobodu v Kristu a opustili tento životní styl, někteří dokonce již nemají ani původní hříšné touhy. Jenže tak to samozřejmě být nemůže, poněvadž jedním z axiomů duhového náboženství je to, že tento životní styl nelze změnit (opustit). A pokud jej někdo opustil, znamená to prostě, že jej doopravdy neopustil a nebo nikdy nebyl opravdovým věřícím!

A proto je potřeba podobné svědectví ignorovat, bagatelizovat, vyvracet (apologetika) či cenzurovat. Jak jsme psali dříve, pravda nemá potřebu nic podobného dělat.

6. Pronásledování jinověrců

Jako každé falešné náboženství, i zde je vyvíjen tlak na perzekuci všech možných jinověrců. Pokud odmítnete žít podle jejich metafyziky a oslovovat muže jako ženy, povedou vás před soudy a budete mít problém. Jakmile vyjádříte nesouhlas s homosexuálním životním stylem, i když to neznamená, že byste daného člověka zavrhli, oni vás zavrhnou a možná vás vyloučí z práce nebo vás nějak společensky znemožní. Dělá se to třeba tak, že vás označí za heretika (homofóba) a tím vás rituálně ukamenují a vyloučí z veřejného života.

K tomu pomáhají další instituce, kde má duhové náboženství svůj vliv: Média, vláda, vzdělání, soudy a falešné církve… Kdekoliv je moc, tam je potřeba proniknout a zneužít jí k prosazování cílů sekty.

Jediná Cesta

Udělejme si takové malé shrnutí? Má smysl mluvit o LGBTQ+ hnutí jako o náboženství? Ano. Má to smysl, protože tak více pochopíme, jak přirozenost člověka, tak i lidskou společnost a její fungování. Člověk je „homo-religiosus“, a když neuctívá pravého Boha, uctívá něco jiného. LGBTQ+ není jen nějaké hnutí, ale je hnutím, které se chová tak jako se chovají různá falešná náboženství. A všechna falešná náboženství jsou z definice založená na lži a všechna budou nakonec položena pod Kristovy nohy (1 Kor. 15:25).

Člověk totiž není svůj vlastní tvůrce, a nemá tak právo určovat, co je dobré a špatné. Člověk ale má Tvůrce, který je i Zákonodárce, jenž určuje, jakým způsobem máme žít. Ať už člověk věří v Boha nebo ne (to je irelevantní), Bůh je stále Bohem, a je proto stále určovatelem toho, co je morální a co ne. Pro všechny lidi. Bez výjimky.

Boží Slovo jednozačně odsuzuje homosexuální jednání (a všechny další písmenka). Například v 1. listu Korintským čteme: „Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království? Nemylte se! Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci ani lidé praktikující homosexualitu, zloději ani chamtivci, opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království. Takoví jste někteří byli. Ale dali jste se omýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu našeho Pána Ježíše Krista a v Duchu našeho Boha.“ (1 Kor. 6:9-11).

Důležité je ale právě ono: „Takoví jste někteří byli.“ Jen toto sdělení bourá doktríny duhového náboženství. Nebo-li: Ti, co učinili pokání a uvěřili v Pána Ježíše Krista, našli smíření s Bohem a získali nakonec i svobodu žít podle Jeho vůle. Což duhové náboženství odmítá, ale taková je realita. Co je v duhovém náboženství nemožné, to je možné v Kristu Ježíši!

Pán Ježíš Kristus je skutečný Zachránce. Nejenže každý, kdo v Něj uvěří, bude smířen s Bohem (Ježíš za něj zaplatil svou krví na kříži a byl vzkříšen z mrtvých), ale také najde svobodu jako nové stvoření. Ježíš dává svobodu všem hříšníkům, kteří se na Něj spolehnou. Také to zaslíbil. V Janově evangeliu čteme například: „Jestliže vás tedy Syn vysvobodí, budete vskutku svobodní. “ (Jan 8:36).

Co tedy dál? Učiňte pokání, opusťte duhové náboženství! Přijměte pravdu o Bohu, o sobě a také jedinou naději pro vaši duši: Ježíše Krista!

Pán Ježíš řekl tato slova: „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14:6).

On je Pán pánů a Král králů, všichni se mu nakonec jednou pokloní.

Lepší to udělat teď než potom.

Amen.

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button