AteismusNáboženství a kultyVšechny články

O ateismu a „neviditelném létajícím špagetovém monstru“ aneb skuteční ateisté neexistují

humanismus Létající špagetové monstrum je ústřední postavou parodického náboženství zvaného pastafariánství, jenž vzniklo jako reakce na rozhodnutí školského úřadu amerického státu Kansas, který v roce 2005 povolil vyučování o inteligentním designu jako rovnocenné evoluční nauce. Vytvořil je Bobby Henderson, fyzik, absolvent univerzity v Oregonu.

Od té doby se tato groteskní postavička stala municí v zásobníku mnohých ateistů, kterou bez váhání tasí v neseriozních útocích na podstatu křesťanské nauky – víry v Boha.

Jako by snad ateismus a materialismus byly součástí základní výbavy člověka, s níž se rodí do tohoto světa; a jako by snad součástí této výbavy byl vždy racionální pohled na svět reflektující pouze empiricky ověřená data, reálně existující a změřitelná, v žádném případě ne neviditelná či imaginární!

Pojďme se pro změnu podívat na mnohá „neviditelná létající monstra“ ateismu…

Co symbolizuje neviditelné létající špagetové monstrum?

Jde o karikaturu, jež má zobrazovat podstatu víry v Boha. Nejprve si načrtněme jaké argumenty se za obrázkem této obludy skrývají…

  1. Neviditelné létající monstrum, je neviditelné.
    Pointa tkví v tom, že stejně jako Bůh, který je Duch (Jan 4:24), není toto monstrum možné vidět. A v kontextu materialistického (veškerenstvo vychází z hmoty) naturalismu (veškerenstvo lze vysvětlit pouze přirozenými přírodními procesy), se jedná tedy o něco, co ani nelze změřit či pozorovat kdekoliv ve vesmíru. První předpoklad tedy konstatuje, že víra v Boha je absurdní, protože existenci Boha nelze prokázat klasickým vědeckým postupem.
  2. Neviditelné létající monstrum symbolizuje stvořitele.
    Obdobně jako Bůh, i toto monstrum symbolizuje Stvořitele všeho a všech, a tudíž má mít autoritu nad našimi životy.
  3. Neviditelné létající monstrum je pouze lidský výmysl
    Evidentně toto monstrum vymyslel člověk. Ateisté se snaží naznačit, že vše, co existuje pouze v lidských myslích a nelze to empiricky pozorovat/změřit ve vesmíru, nemá skutečnou autoritu.

Argument tohoto karikujícího náboženství lze tedy shrnout následující otázkou:

  • Víme, že to existuje v realitě (lze to pozorovat/změřit) či pouze v lidských představách?

Pojďme se nyní podívat na ateismus a jeho předpoklady o světě.

Ateismus pod lupou

Ateismus jako základní předpoklad o světě, se kterým se člověk narodí

Ateisté se domnívají, že jejich nevíra v existenci Boha, je přirozená od narození. Každý se tedy rodí jako ateista, dokud není indoktrinován nebo ovlivněn „neúnosností lidské existence“. Před pár lety se na Islandu jeden takový „ateistický sbor Vantru proslavil“, když vyžadoval, aby každé novorozeně narozené v místní nemocnici bylo registrované jako ateista.

Nicméně současná věda nesouhlasí. Dr. Justin Barrett, vědecký pracovník na Oxfordské univerzitě v centru pro antropologii a mysl, tvrdí, že děti mají vrozené předpoklady k tomu, aby věřili v Boha. Dokonce i když jim o něm společnost nedá žádnou informaci.

„Převaha vědeckých důkazů za posledních 10 let ukázala, že mnohem více se zdá být vnořen (Bůh. poznámka překl.) do přirozeného vývoje dětské mysli, než jsme kdysi mysleli, a to včetně predispozice vidět přirozený svět jako účelný návrh nějaké inteligentní bytosti, “ prohlásil Dr. Barrett pro program BBC Radia 4.

Dr. Justin Barrett provedl řadu experimentů s dětmi různého věku, ale závěr je stejný: Děti mají přirozené tendence vidět ve světě smysl a design. „Kdybychom takové děti vysadili někde na ostrově, myslím, že by věřili v Boha“, říká Dr. Barrett. Což evidentně potvrzuje i naše historie.

Neviditelná létající monstra ateismu

Je vskutku udivující, jak snadno ateisté kritizují křesťanství, přestože světonázor ateisty je složen z celé armády neviditelných létajících špagetových monster!

Průměrný ateista je humanista, co věří v základní lidská práva, existenci morálky, etiky, spravedlnosti, krásno, uniformitu přírody a existenci pravdy. Pojďme nyní aplikovat stejná východiska na předpoklady našeho ateisty obdobně jako je on aplikuje na křesťanství, když propaguje pastafariánství.

Světonázor ateistyMůžeme pozorovat/změřit ve vesmíruExistuje v lidské mysli
Humanismus,
základní lidská práva,
morálka,
etika,
spravedlnost,
krásno,
pravda.
Ne.Ano.

Celý světonázor ateisty je založen na existenci neviditelného létajícího monstra! Proč by měl člověk věřit v něco, co existuje prokazatelně pouze v lidských představách a nelze to změřit v realitě?

Nicméně absurdita ateismu jde ještě o kus dále. Ateisté podle stejných standardů, které vyžadují od křesťanů, aby prokázaly existenci Boha „vědecky“, musejí říct, že nevěří v existenci žádné z výše uvedených hodnot!

Ateisté tedy věří v něco, o čem vědí, že to ve skutečnosti neexistuje. 

Konzistentní ateistický světonázor

Ateisté tvrdí, že nevěří v existenci Boha. Dle předpokladu autentického ateistického světonázoru je člověk pouze produktem sérií náhod či nehod; vesmír zkrátka v první vteřině „nevěděl“ o tom, že bude existovat jakýsi „lidský tvor“. A už vůbec nevěděl, a je mu zcela ukradené, že si vymyslel jakási základní lidská práva, morálku, etiku, umění… nic z toho doopravdy neexistuje. Vše je to iluze, která se odehrává pouze v lidské mysli!

Aby mohl být proveden jakýkoliv soud, musí existovat objektivní standard, jímž se poměřuje realita. Dle konzistentního ateistického světonázoru ale neexistuje žádný objektivní standard pro to, co je dobré nebo špatné. Není dobro a zlo. Jsou pouze lidské představy…

Na základě konzistentního ateistického světonázoru nelze tedy říct, že znásilnění je špatné. Konzistentní ateista musí přiznat, že nejde o nic horšího než výbuch slunce nebo srážka planet. Vesmíru je to jedno. Jediné, co smí autentický ateista říct, je to, že byl porušen lidský zákon.

Jak pravil Paul Kurtz, prominentní skeptik a humanista, který ve své knize „Je každý humanista?“, prohlásil:

„Nemohu najít konečný předpoklad pro ono ‚měl bych‚“.

Dle autentického ateistického světonázoru nemůže být ani člověk doopravdy zodpovědný za jakékoliv „zlo“, které spáchá. Člověk si na počátku vesmíru nevybral jak bude vypadat, kde se narodí, či jaké bude mít předpoklady… jeho existence je determinovaná, tak jako i jeho chování a jakékoliv psychologické dispozice.

A co svědomí? Pudy. Konzistentní ateista musí svědomí zařadit do podobné kategorie jako pudy. Jde o reflexe, které v člověku vybudovala evoluce. Nikoliv o porušení čehkoliv skutečného, co by mohlo existovat vně lidské smysly. Není pak z pohledu autentického ateisty racionální opustit všechny determinované pudy, prohlásit je za iluzi a snažit se maximalizovat své štěstí, ať je to cokoliv (přestože jde nutně znovu pouze o iluzi)?

Láska je rovněž iluze dle konzistentního ateistického světonázoru. Pud, který vybudovala evoluce a slouží k přežití jedince. Krásno neexistuje a umění jde popsat jako emocionální důsledek z atomů narážejících v lidském mozku. Doopravdy se nic neděje. Vše probíhá pouze v naší hlavě.

Je vůbec možné poznat, co je to pravda? A co je to vůbec pravda? Je snad měřitelná či pozorovatelná? Dle konzistentního ateistického světonázoru jde o lidský koncept, který vytvořil náš rozum jako mechanismus na rozlišování toho, co je, od toho, co není. Ateista se musí spolehnout na koherenci svého rozumu. Skutečná otázka však nastává, jak ověřit koherenci mysli jako takové – myslí? To je pak cyklický argument, který nemůže obstát.

Ateistický světonázor navíc pracuje s konceptem náhody. Kdekoliv je náhoda, tam už není pravda, ale jen pravděpodobnost pravdy. Konzistentní ateista tedy nemůže ani říct skutečně pravdivý výrok, avšak pouze pravděpodobně pravdivý. Nic není jisté a všechno je možné v systému, kde existuje náhoda.

A co uniformita přírody? Bez které nelze ani dělat smysluplnou vědu? Ateisté se rovněž odvolávají na objevy empirické vědy. Říkají, že protože jsme v minulosti vypozorovali opakovanost určitého jevu, můžeme tak spolehlivě předvídat budoucnost. Toto je zjevný nesmysl, který vyvrátil ateistický filozof Bertrand Russell.

„Takový argument skutečně vyžaduje otázku: Máme zkušenosti o ‚minulých budoucnostech‘ nikoliv však o ‚budoucích budoucnostech‘, otázka doopravdy zní: ‚Budou minulé budoucnosti odpovídat budoucím budoucnostem?‘ “ (Bertrand Russell, Problems of Philosophy)

Toto vše je ve zkratce opravdový a konzistentní ateismus. Skutečný ateismus se totiž nemůže spolehnout ani na závěry empirické vědy, na kterou se tak vehementně odvolává!

Nikdo však nežije dle předpokladů takového ateismu. Proč? Protože žádní skuteční ateisté neexistují!

Křesťanský světonázor

Všechny více zmíněné předpoklady o realitě jsou legitimní pouze, jestliže je křesťanství pravdivé. Ateisté bezděčně přejímají křesťanský světonázor, když výše zmíněné hodnoty považují za platné či dokonce i závazné. Toto jsou předpoklady křesťanského světonázoru…

Morálka je smysluplná, protože člověk byl stvořen k obrazu Božímu (Genesis 1:27) a je tedy nositelem obrazu Božího (i s přihlédnutím k hříšné přirozenosti). Proto má přirozenou touhu po spravedlnosti a všichni lidé reagují obdobným způsobem, jakmile jsou konfrontováni se zlem; nikoliv však proto, že by šlo o pud či iluzi, nýbrž z důvodu, že každý je Božím stvořením a nemůže si pomoct jím nebýt.

Existuje objektivní morální zákon stanovený Bohem a lidé ukazují, že mají dílo zákona napsané ve svých srdcích (Řím. 2:15) pokaždé, když se snaží jednat morálně nebo usilují o spravedlnost, a proto jsou zcela bez výmluvy před Bohem, neboť co lze o Bohu poznat, je jim zřejmé; Bůh jim to zjevil (Řím 1:19).

Nejen, že existuje objektivní morální zákon, který má i svou podobu v hříšném srdci lidí, ale on má dokonce i osobní závaznost. Aby mohl být proveden platný morální soud, musí nejenže existovat objektivní morální zákon, ale tento zákon musí mít osobní závaznost. Pouze křesťanský Bůh je jak absolutní, tak i osobní (Jan 14:6)!

Jan 14:6 (Studijní Bible): „Ježíš mu řekl: „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. “ 

Jeden verš zjevuje absolutní pravdu o Bohu a osobní cestu skrze Ježíše Krista! Zde vidíme i existenci absolutní pravdy, která je možná pouze v Bohu, který jí zjevuje v Kristu. Člověk byl stvořen k obrazu Božímu a je schopen pravdu poznat.

Vědu lze dělat, protože v prvé řadě existuje pravda; a pak Bůh jasně deklaroval, že zemi a svět zachová ve stejné podobě, až do dnů Božího soudu nad světem.

2 Petrova 3:7 (Studijní Bible): „A týmž slovem jsou nynější nebesa a země uschovány k ohni a střeženy pro den soudu a záhuby bezbožných lidí.“

Nejen to, ale Bible přesně předvídá i slova dnešních ateistů o Bohu, stvoření a potopě (všimněte si toho „empirického argumentu“).

2 Petrova 3:3-7 (Studijní Bible): „Především vězte, že v posledních dnech přijdou s posměchem posměvači, kteří budou žít podle svých vlastních žádostí a budou říkat: ‚Kde je to zaslíbení jeho příchodu?Od té doby, co zesnuli otcové, všechno zůstává tak, jak to je od počátku stvoření.Je jim totiž skryté, neboť to chtějí, že nebesa byla od pradávna a země povstala z vody a skrze vodu slovem Božím, skrze něž také tehdejší svět zahynul, když byl zatopen vodou. A týmž slovem jsou nynější nebesa a země uschovány k ohni a střeženy pro den soudu a záhuby bezbožných lidí.“

Nejenom, že je zde téměř dokonale popsaná argumentace ateistů, ale máme tu i motiv odhalující jejich skutečné úmysly – oni zkrátka chtějí, aby to tak bylo, a proto jim to zůstává skryté!

A jak přesně tato slova prorokují o současné generaci!

2 Timoteovi 3:1-4 (Studijní Bible): „Toto však věz, že v posledních dnech nastanou těžké časy. Lidé budou sobečtí, chtiví peněz, chlubiví, domýšliví, rouhaví, rodičů neposlušní, nevděční, nesvatí, bezcitní, nesmířliví, pomlouvační, nevázaní, hrubí, nepřátelští k dobrému, zrádní, lehkomyslní, nadutí, milující rozkoš spíše než milující Boha.

Kdepak že by ateisté neznali Boha! Bible hovoří jasně… Každý je Božím stvořením a nemůže jím přestat být, ač se snaží, jak se snaží. A každý poznal Boha, ale v nepravosti toto zjevení potlačuje…

Římanům 1:18-22 (Studijní Bible): „Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří v nepravosti potlačují pravdu, protože to, co lze o Bohu poznat, je jim zřejmé; Bůh jim to zjevil. Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa jasně vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže jsou bez výmluvy. Ačkoli poznali Boha, neoslavili ho jako Boha ani mu neprojevili vděčnost, nýbrž upadli ve svých myšlenkách do marnosti a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě. Tvrdí, že jsou moudří, ale stali se blázny.

Přestože si o sobě myslí, že jsou moudří, jejich myšlenky jsou však marné.

1 Korintským 3:19-20 (Studijní Bible): „Neboť moudrost tohoto světa je před Bohem bláznovstvím. Vždyť je napsáno: ‚On chytá moudré v jejich chytráctví.‘ A opět: ‚Pán zná myšlenky moudrých a ví, že jsou marné.‘ “

Křesťanský světonázor říká, že láska je skutečná, přesahuje dimenzi času a vyjadřuje oběť, neboť Bůh tak miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl život věčný (Jan 3:16).

A my milujeme, neboť On miloval první nás (1 Janova 4:19). A kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. Proč tedy neučinit pokání a neotočit se k Bohu?

Křesťanský světonázor je nejenže smysluplný, on je jediný smysluplný. Pouze v křesťanství můžeme smysluplně zdůvodnit existenci fundamentálních hodnot, jenž naše společnost přijímá jako pravdivé. Když pak ateisté karikují a napadají křesťanství, mohou tak činit jen proto, že je podpírají pravdivé předpoklady křesťanské víry. Skuteční ateisté, obdobně jako neviditelné létající špagetové monstrum, zkrátka neexistují!

Jak řekl slavný křesťanský myslitel G. K. Chesterton:

„Kdyby neexistoval Bůh, neexistovali by ani žádní ateisté.“

 

 

Tagy

Související články

Komentáře

  1. Zajímavý článek, nicméně se mi nelíbí srovnávání ateistického názoru o neexistenci boha s pohledem na cokoliv jiného vytvořené v lidské společnosti. Nelíbí se mi to, protože to není posuzováno správně, chci říct, že je něco jiného nevěřit v boha či bohy, protože nejsou zapotřebí k vysvětlení čehokoliv v našich životech a aplikovat stejnou neprokazatelnost na morálku, etiku … a další věci, které byly vytvořeny právě k fungování lidské společnosti, která mohla vzniknout díky vyšší inteligenci lidí oproti ostatním živočišným druhům. Dál nedokážu pochopit jak můžete zmíněnou studii použít k potvrzení vaší pravdy, protože lidé měli vždy tendence hledat nějaký vyšší důvod všeho, ale to nijak nedokazuje správnost vašeho přesvědčení, protože vy věříte v jednoho boha z několika tisíců a děti, které by bez vnějších vlivů vyrostly na ostrově by nezačaly věřit ve vašeho boha ale v nějakého dalšího, jiného … možná by zacaly uctívát nějaké zvíře. Z toho plyne podle mě největší paradox. Každý kdo hájí své náboženství před ateismem si jaksi neuvědomuje že to není jen vy si myslíte a my si myslíme, ale vy a my a dalších x skupin a přesvědčení. A propos pokoušet se hájit své přesvědčení pomocí argumentů je samo o sobě správné a to nejhorší čeho se můžete dopustit je dovolávat se důkazů, či co to bylo, na knize, která má pro ateisty nebo lidi jiného vyznání asi takovou dokazovací hodnotu jako Pán prstenů.

    1. Pointa je v tom, že všechny hodnoty, které máme ve společnosti jsou v křesťanství smysluplné. Morálka by měla odrážet Boží zákon, který existuje stejně jako jiné fyzikální zákony, ale má více kvalitativní hodnotu. Prostě každý to vnitřně cítí, že to, co dělá je smysluplné. Protože jsme všichni Boží stvoření. Nepocházíme z nicoty, jak se mnozí domnívají…

      1. To zní jako taková ta o odrhovačka, že morálka má původ v náboženství o tom se vyjádřilo už hodně lidí. Ale podle mě nezáleží na našem náboženství … smysl morálky je jednoduše dán pro potřeby společnosti a jsou smysluplné protože žijeme v této společnosti. Nic víc nic míň, nemáme právo vztahovat ten smysl na nějakou naši pravdu, která nemůže být věrohodně obhajena a především je jedna z X jiných, stejně nevěrohodnych přesvědčeních.

        1. Morálka … je otázka , co si kdo v dnešním světě vůbec představuje , pod pojmem morálka .. Náboženství samo o sobě bývá zdrojem morálky u lidí , kteří potřebují prosadit nějaké své zájmy a pak už jde o sektářství . Morálka u ateisty je též na pováženou , neboť ateista je produktem náhody , která dle něj formovala jeho já miliardy let , od louže k jeho současnosti … a podle toho i morálka vypadá .. krádeže , prostituce , bezpráví , korupce … Můžeme se ptát , z jakého zdroje pochází svědomí a to je myslím nejlepší cesta k tomu čemu přiřadit původ morálky . Hmota má fyziku a její zákony a život je řízen pudem až po hlas svědomí , který , pokud není umlčen , celkem snadno vede k morálnímu chování . Ale to se poslední dobou vytrácí , už jen z důvodu , že posledních cca 100 let , je do hlav dětí cpáno , že vše je dílem náhody a mutací .. a právě v tomto období , vidíme obrovský nárůst deformace morálky , která přerůstá až do násilí dětí na školách , střelbu … vždyť to vlastně vidí .. a v hodině se dozvěděly , že jejich já je následkem náhodných mutací a celkový smysl života je naprosto omezen na nějakých 70 let , jestli vůbec . Co do zdroje morálky , považovat náboženství , není zrovna košer .. neboť to již zavání jakousi úpravou , která vyhovuje nějaké skupině , sektě , která v podstatě je i ta ateistická , neboť ateismus v konečném důsledku je taky náboženství , kdy oním bohem je náhoda , která shodou okolností byla natolik prozíravá a šťastná , že můžeme zažívat existenci .. A taková budující náhoda , která náhodou přišla po náhodě , která stíhala jinou náhodu , na konci tohoto řetězení bylo např. funkční oko .. atd . už zavání sektářstvím , které chce morální hodnoty odebrat původci a dát je za dílo náhody .. když udělala oko , ucho , srdce .. tak proč to nebýt vlastně takový náš bůh . Ale jen do takové míry , aby , jako správná náhoda , neměla náhodou požadavky k umírňování libida a jiných morálnějších morálností , která by snad mohly narušit náš nerušený požitek .. bez ohledu na to , jestli jsem třeba někoho s jinou morálkou neohrozil , nebo nepohoršil . Tedy původcem té morálky je příčina tohoto všeho .. a to jak říká fyzika není ani energie , ani náhoda .

  2. Tak zase se nám tu nábožní snaží vsugerovat ty svoje idiocie.Nemáte pravdu děti na ostrově by si nevytvořili vlastního boha tak jako já jako dítě sem nemněl o žádném bohu ani páru a ani sem nemněl potřebu boha a nic sem ani netušil dokud sem nenašel náboženskou knížku kde řešili boha vůbec se mi nelíbilo že by tu mněl opruzovat nějaký bůh mně se všechno líbilo jak sem to mněl.Myšlenka na vašeho boha mne znechutila a obtěžovala,tak to bylo krásne do doby než sem začal číst tu zatracenou knihu a pitomý bůh se mně začal vkrádat do mysli.jednoduché a krásné mněl sem to hned vypudit z hlavy jen jak to šlo.Nepotřebuji boha ta myšlenka je obtížná a nadbytečná a proto nikdy v životě nebudu křesťanem nikdy rozumíte?!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button
Close